V Německu se pravděpodobně brzy změní vláda, a i když to Čech nyní nemusí vnímat, rozhoduje se tam i o jeho budoucnosti. A to hlavně z pohledu energetiky.
Nová očekávaná garnitura v Německu totiž není tolik nakloněna zeleným plánům země v podobě „Energiewende“. Navíc se se současnou vládní krizí zadrhávají plány na výstavbu plynových elektráren, které mají zachránit zemi před dočasným nedostatkem elektřiny.
Kabinet kancléře Olafa Scholze, který v pondělí nezískal důvěru Spolkového sněmu a poslal tak Němce k předčasným volbám na začátku příštího roku, po celou dobu svého vládnutí prosazoval takzvanou Energiewende, tedy přechod z fosilní energetiky na zelenou.
Tento týden se mu však nepodařilo prosadit zákon, který by zajistil veřejné podpory pro výstavbu plynových elektráren. Podle Svazu německého energetického a vodního průmyslu (BDEW) tak musí být toto téma zařazeno do programu nové vlády během prvních sto dnů jejího působení.
„Výstavba řiditelného výkonu elektráren zůstává mimořádně kritická,“ uvedla v pondělí šéfka BDEW Kerstin Andreae poté, co vyšlo najevo, že menšinová vláda zákon umožňující výstavbu plynových elektráren s podporou veřejných peněz neprosadí.
Aukce na plynové elektrárny, které by v budoucny využívaly i vodík, měly být spuštěny v úvodu roku 2025. To je nyní nereálný termín. Volby budou v Německu až 23. února a je pravděpodobné, že se jejich vítězem stane koalice neprosazující tolik zelené zájmy našich sousedů.
Do hry se tak dostal ještě před pár lety téměř nemyslitelný scénář, že by se v Německu prodloužila životnost hnědouhelných elektráren, jejichž poslední kotle mají vyhasnout v roce 2030. A to vše kvůli tomu, že obnovitelné zdroje energie nejsou schopny dodávat elektřinu v době, kdy nesvítí slunce ani nefouká vítr. A tehdy je potřeba vykrýt poptávku stabilními zdroji.
„Čelíme výzvě, že přechod na klimaticky neutrální elektrizační soustavu vyžaduje flexibilní elektrárny, které lze rychle nastartovat a odstavit jako partnery obnovitelných energií. Tyto dodatečné ovladatelné elektrárny jsou nezbytné pro kompenzaci výkyvů ve větrné a solární energii a pro zajištění stability elektrické sítě,“ řekl svaz BDEW.
Faktický krach plánů na rychlou výstavbu plynových elektráren přichází zrovna v době, kdy ceny elektřiny na krátkodobém trhu vystoupaly na nejvyšší hodnoty za dvacet let. Přesáhly devět set eur za megawatthodinu. Běžně se přitom cena pohybuje v tomto roce kolem stovky eur za megawatthodinu.
Mohlo za to takzvané období Dunkelflaute, kdy je nad Baltem bezvětří, které zastavilo vrtule tamních větrných parků, které se na výrobě elektřiny v Německu podílejí už z více než třiceti procent (dohromady se solárními elektrárnami to dělá přes polovinu).
Němci se v té chvíli stávají enormními importéry elektřiny. Brali ji, odkud jen mohli – z francouzských jaderných elektráren, z polských i českých uhelných elektráren a podmořskými kabely i ze skandinávských států.
Nestačilo to. Na propojeném evropském energetickém trhu EEX došlo v rámci dne k výkyvům cen až do rekordních výšin. A ty nakonec zvedly ceny elektřiny na extrémní hodnoty i v Česku.
Je to situace, která bude s vypnutím německých jaderných zdrojů a postupným omezováním těch uhelných čím dál častější. Německu totiž chybějí stabilní zdroje, které budou vykrývat noci, kdy nesvítí slunce, a dny, kdy nefouká vítr.
Spásou se měly stát právě nové plynové elektrárny za čtrnáct miliard eur, které by mohly plně nahradit ústup uhelné energetiky a konec jádra, o kterém Němci rozhodli v reakci na havárii v japonské Fukušimě.
V době vysokého svitu slunce i větru, která zpravidla přichází v letních měsících, pak dochází k opačnému problému. Přebytek elektřiny na trhu ji v některých dnech stlačuje nejen k nule, ale v některých hodinách i do záporu. V takovém prostředí nízkých cen se ovšem nevyplatí výstavba nových zdrojů, ať už jde o ty obnovitelné, nebo ty fosilní.
To, co se děje v německé energetice, se pak okamžitě přelévá i do ostatních včetně té české, jelikož právě německá výroba kvůli propojenosti kontinentu dnes rozhoduje o tom, jaké budou ceny elektřiny v celé Evropě.
Proti nim už se ohradily skandinávské země, jako je Norsko nebo Švédsko, které dokonce pohrozily odpojením své přenosové soustavy od té německé.
„Je to naprosto blbá situace,“ prohlásil norský ministr energetiky Terje Aasland pro deník Financial Times v reakci na ceny elektřiny v zemi, které byly před pár dny kvůli Dunkelflautu šestkrát vyšší než průměr v celé Evropské unii.
Ovšem ani v opačném případě, kdy je cena nízká, pro nás není situace ideální. Tehdy totiž zabíjí naše uhelné elektrárny, které kvůli nákladnému zatížení emisními povolenkami jejich vlastníci čím dál tím častěji vypínají, aby neprodělávali.
Ceny se navíc stále častěji dostávají dokonce do záporu. Jen v letošním roce to podle Operátora trhu s elektřinou (OTE) dělalo 314 hodin, což je nový rekord. „Je to trend, se kterým jsme počítali a o kterém experti mluví již nějakou dobu,“ řekl místopředseda představenstva OTE Igor Chemišinec.
„Počet obnovitelných zdrojů, jejichž výroba závisí na aktuálním počasí, v České republice stále roste. Navíc ceny neovlivňují jen solární elektrárny v Česku nebo ty větrné v Německu, ale počet instalací obnovitelných zdrojů obecně roste velmi rychle po celé Evropě,“ doplnil Chemišinec.
Očekává se proto, že v příštím roce začnou v Česku odpojovat své uhelné kotle elektrárny ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače a po něm i největší výrobce elektřiny v zemi – skupina ČEZ.
„Připravujeme se na více scénářů a jedním z nich je i nyní diskutovaná varianta, že Sev.en Energy ukončí provoz uhelných zdrojů v roce 2025 a ČEZ o dva roky později,“ prozradil v letošním rozhovoru pro Forbes tehdejší ministr průmyslu a obchodu a nyní eurokomisař Jozef Síkela.
Před Čechy tak už v příštím roce vyvstane otázka, zdali budou v rámci zachování energetické bezpečnosti dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren, nebo zda je vypnou a jen přiloží do ohně s nedostatkem elektřiny v Evropě.
Hlavně se ale musí spolehnout na to, že situaci kolem výstavby nových flexibilních zdrojů začne urychleně řešit nová německá vláda, jelikož naše energetika je na té německé silně závislá a sami proti jejím vlivům nic nezmůžeme.
Jednou z variant, o které se nyní u našich sousedů čile diskutuje, je i opětovné nahození německých jaderných elektráren.
