Téměř třicítka děl ze sbírky umění Magnus Art mění majitele. J&T Banka je věnovala Národní galerii. A zatímco ve světě jde o vcelku běžnou věc, v Česku jde v případě propojení soukromé a veřejné instituce o výjimku. Jaké jsou s díly českých umělců plány, jsme se zeptali ředitelky Národní galerie Alicje Knast a Michala Novotného, ředitele Sbírky umění po roce 1945.
J&T Banka se stala první soukromou firmou v Česku, která předala svou uměleckou sbírku veřejné instituci. Národní galerie od ní darem získala sbírku Magnus Art zahrnující soubor téměř třicítky děl z pera stejného počtu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, ceny, která od roku 1990 oceňuje díky iniciativě Jindřicha Chalupeckého, Václava Havla, Jiřího Koláře a Theodora Pištěka mladé české umělce.
Národní galerie získala do sbírky současného umění díla od Jiřího Černického, Lukáše Rittsteina, Evy Koťátkové, Martina Kohouta, Tomáše Vaňka nebo Kateřiny Šedé. Ve výběru nechybí ale ani laureát ceny z roku 2000 David Černý (dosud ve sbírkách Národní galerie nezastoupený), který bude podle ředitele Sbírky umění po roce 1945 Michala Novotného nejvděčnější položkou kolekce.
„Divácky nejpopulárnější dílo bude pravděpodobně jeho socha, dvoumetrová maketa plastikového modelu, ze které by po slepení vznikl ukřižovaný Ježíš,“ uvádí pro Forbes Michal Novotný. Dodává, že v pomyslném závěsu je pak dílo Tomáše Vaňka. „Jde o konceptuální, minimální dílo, ve kterém autor sprejuje poměrně jednoduché znaky přes šablony,“ uvádí.
Spíš než o jednotlivá díla Magnus Art jde podle Michala Nováka o sbírku jako celek. Ten má podle něj sílu na poměrně malém vzorku ilustrovat proměny českého umění od devadesátých let do současnosti, konkrétně do roku 2018, kdy se sbírka založená před deseti lety přestala rozrůstat.
Podle mluvčí J&T banky Moniky Veselé se sbírka od té doby nerozšiřovala kvůli obtížnějšímu uchování oceněných uměleckých děl (například Andreas Gajdošík, laureát ceny z roku 2019, vytvořil ironickou a těžko uchovatelnou zpravodajskou webovou stránku namířenou proti Andreji Babišovi, pozn. red), ale i následnému rozhodnutí Společnosti Jindřicha Chalupeckého ocenit každý rok hned několik umělců, umělkyň či kolektivů.
I když podle slov generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast chybí díla českých umělců posledních třiceti let ve fondu instituce vůbec nejvíce, mají nově získaná díla laureátů ceny Jindřicha Chalupeckého na co navázat. Obohatí díla ročníkově mladších umělců, které má Národní galerie ve sbírce.
Tak například ve stálé expozici 1939-2021: Konec černobílé dob vystavuje Národní galerie video dílo Jakuba Jansy (laureát z roku 2021). „A v rámci děl, které jsme akvírovali z projektu Květinová unie – ten Česko reprezentoval během předsednictví Evropské radě v Bruselu – máme zase díla Jakuba Chomy nebo Valentýny Janů, laureátů 2020 a 2021,“ dodává kurátor.
Jaké má Národní galerie s nově nabytými díly plány? Vzhledem k tomu, že sbírka byla několikrát jako celek v tuzemsku vystavena – například na výstavě Silver Lining – 25. výročí Ceny Jindřicha Chalupeckého –, bude se s ní Národní galerie snažit prezentovat zejména za hranicemi.
„Tuto sbírku chceme časem ukázat jako fenomén v zahraničí,“ řekla Forbesu generální ředitelka Národní galerie Alicja Knast. Dodala, že mířit bude zejména do střední Evropy, například do Polska. Ve hře jsou podle ní ale i baltské státy.
Důvod pro toto směřování je podle ženy v čele Národní galerie jasný: díla mají potenciál vyniknout a rezonovat zejména v zemích, které mají stejně jako Česká republika zkušenost s komunistickou minulostí a kde se po změně režimu dařilo umělcům svobodně projevit a rozvíjet jedinečným způsobem.
Neznamená to však, že se čeští diváci děl ze sbírky Magnus Art nedočkají. Ve Veletržním paláci by mělo vzniknout místo, kde se budou postupně vystavovat video práce ze sbírky. Dalšími díly pak bude kurátorský tým doplňovat vzpomínanou expozici Národní galerie 1939–2021: Konec černobílé doby.
Toho, aby se díla ze soukromé sbírky dostala k širší veřejnosti, se ostatně J&T Banka svým darem snažila dosáhnout v první řadě. A ač jde ve světě o vcelku běžný jev (není neobvyklé, že firemní sběratelé své sbírky věnují institucím či galeriím), v Česku jde podle ředitelky Národní galerie o první počin svého druhu.
„U nás je takový jedinečný dar zatím úplná výjimka, ale věříme, že by mohl být v našem prostředí inspirací. V tomhle případě je výjimečné hlavně předání sbírky takové umělecké hodnoty, tedy sbírky, která reflektuje jeden jedinečný jev a je uzavřeným celkem,“ říká Alicja Knast ke sbírce, jejíž hodnota dosahuje podle odhadů částky téměř 18 milionů korun.
„Už od počátku se s námi pojí jakési pionýrství, a tak věříme, že i tentokrát inspirujeme další soukromé společnosti, aby nás následovaly. Je to jeden z dalších způsobů, jak může soukromý sektor podpořit tuzemskou kulturu,“ souhlasí Štěpán Ašer, generální ředitel J&T Banky, který stál u zrodu sbírky Magnus Art.
