Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo za letošní tři čtvrtletí v rekordním přebytku 78,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se přebytek zvýšil o 1,7 procenta. K meziročnímu zlepšení přispělo zejména hospodaření krajů, jejichž přebytek vzrostl o 49,1 procenta na 32,1 miliardy korun, naopak přebytek hospodaření obcí meziročně klesl o 18,4 procenta na 45 miliard korun.
Hospodaření samospráv ovlivnily zářijové povodně, upozornilo ministerstvo financí. V souvislosti s přípravou na ně, s řešením krizových situací a s odstraňováním škod měly územní rozpočty do konce září výdaje 46,2 milionu korun. Nejvíc postižený byl Moravskoslezský kraj, který ze svého rozpočtu vydal 24,1 milionu korun, dalších 20,3 milionu korun vyplatily zasažené obce v tomto kraji.
Celkové příjmy územních rozpočtů do konce září dosáhly 648,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 0,6 procenta. Z toho daňové příjmy tvořily 334,9 miliardy korun, což představovalo nárůst o 0,3 procenta. Nedaňové příjmy vzrostly o 23 procent na 61,6 miliardy korun, zejména díky výplatě věřitelů zkrachovalé Sberbank. Přijaté transfery klesly o čtyři procenta na 245,8 miliardy korun.
K růstu daňových příjmů podle ministerstva financí přispělo vyšší inkaso daně z příjmu fyzických osob, které odráží růst mezd, a vyšší výběr daně z přidané hodnoty díky vyšší spotřebě. Obcím přinesla dodatečné prostředky také zvýšená daň z nemovitostí. Příjmy z neinvestičních transferů naopak klesly, zejména kvůli nižším kompenzačním příspěvkům pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a snížení peněz poskytovaných z Operačního programu Jan Amos Komenský.
Výdaje územních rozpočtů se zvýšily o 0,4 procenta na 570 miliard korun. Rostly zejména kapitálové výdaje, které se zvýšily o 2,6 procenta na 107,2 miliardy korun. Běžné výdaje stagnovaly na 462,8 miliardy korun.
Dluh krajů na konci září činil 24 miliard korun, meziročně se snížil o 7,8 procenta. Na bankovních účtech měly kraje na konci třetího čtvrtletí uloženo 132,3 miliardy korun, jejich úspory se za dvanáct měsíců zvýšily o 42,3 procenta. Dluh obcí se ke konci září meziročně snížil o 2,4 procenta na 62,5 miliardy korun, úspory vzrostly o 8,3 procenta na 418,9 miliardy korun.
„Přes celkově pozitivní výsledky vyvolává současná situace otázky, zda jsou přebytky územních rozpočtů dostatečně využívány pro investice do rozvoje infrastruktury a zlepšení veřejných služeb. Současná vysoká finanční stabilita a nízké úrokové sazby vytvářejí příležitosti pro efektivní využití peněžních prostředků ve prospěch dlouhodobého rozvoje regionů,“ uvedlo ministerstvo financí.
Vysoké přebytky samospráva hromadění peněz na bankovních účtech kritizuje i Národní rozpočtová rada, doporučila kvůli tomu zvýšit podíl státního rozpočtu na sdílených daních.
