Chrámy konzumu a spotřeby, které hlavně v předvánočním čase praskají ve švech. Nákupních center je v Česku 110, lokálně je doplňuje 275 retail parků. Podle šéfa Asociace nákupních center ČR Jana Kubíčka už příliš prostorů pro stavbu těch skutečně velkých není, poptávka po nich je celkem nasycená.
„Nákupní centrum se skládá tak, aby v něm existovala dobrá trasa, my tomu říkáme footflow. Většinou musíte mít důvod, abyste za konkrétním nájemcem zašli. Těm my říkáme kotevní a dáváme je do rohů nebo na konec jednotlivých pasáží. Tak, aby měl zákazník důvod se tam podívat,“ osvětluje logiku stavby nákupního centra Kubíček, který se pro investiční banku Wood & Co. zároveň stará o provoz obchodního centra Harfa.
Kotevní nájemci mají podle něj takzvaný destinační potenciál, jsou to obchody, kvůli kterým se lidé primárně do obchodního centra vydají. Ty druhé, obchody s impulzivním potenciálem, se nacházejí na trase. „Rozdíl je i v ceně. Destinační nájemci platí zpravidla méně než ti spoléhající na impulzivní nákupy,“ prozrazuje Kubíček.
Očima laika to může vypadat, že fyzický retail svádí lítý boj s rozvíjejícím se segmentem e-commerce, který raketově vyrostl za covidu. Lidé si ostatně věci, pro které by si dříve došli fyzicky do „nákupáku“, objednávají spíše do zásilkových boxů kousek od svého bydliště. Ve skutečnosti si ale podle Kubíčka obě strany našly harmonický vztah, ve kterém rostou oba sektory.
„S rozvojem e-commerce a logistiky bychom mohli očekávat pokles prodejních ploch, ale u spousty konceptů je to naopak,“ říká s tím, že někteří nájemci naopak vyhledávají po covidu větší prostory. A minimálně obraty nákupních center jsou už vysoko nad předpandemickou úrovní.
