Investice s nálepkou zelené či udržitelné zatím v Česku představují jen malou část bankovních úvěrů pro byznys. „Do budoucna se to ale významně změní a právě ESG kritéria budou hrát daleko větší roli,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví v ČSOB. „Nehraje se totiž o nic menšího než o konkurenceschopnost firem,“ zdůrazňuje.
Na stovkách miliard úvěrového firemního financování v Česku zatím udržitelné úvěry nemají obří podíl, trh ale prochází zásadní proměnou. „Letos bude podíl udržitelných úvěrů na celkové produkci přibližně deset procent a očekáváme dynamický růst tohoto podílu v následujících letech,“ předvídá Petr Manda, který v ČSOB řídí oblast korporátního bankovnictví.
Co je za tím? Klíčová věc pro přežití – schopnost firem konkurovat. „Jejich zákazníky to zajímá stále víc, mohou ztratit zájem o jejich produkty. Role tohoto parametru je stále silnější v celkové konkurenceschopnosti firem,“ říká jednoznačně Petr Manda.
Součástí posuzování, zda banka většímu či menšímu byznysu schválí úvěr, se tak stává i ESG aspekt. „Dá se očekávat, že i na nás jako na banky bude čím dál větší tlak, abychom podporovali zelené, udržitelné investice. A to se bude promítat i do ceny těchto úvěrů, ty udržitelné budou v budoucnu levnější,“ dodává manažer jedné z největších bank v zemi.
Tuzemský byznys se momentálně nadechuje k růstu. ČSOB aktuálně eviduje pouhé 1,4 procenta úvěrů v problémech, což banka hodnotí jako důkaz finančního zdraví a stability českých firem.
Jejich nejčastější investicí je aktuálně „transformace energetického hospodářství“. V překladu: podniky po dvou letech energetické krize a vlivem neklidné geopolitické situace více řeší cenovou dostupnost energií, přechod k zelenějším zdrojům i celkovou bezpečnost dodávek.
Nové příležitosti v příštích pěti letech podle Petra Mandy přinesou projekty na dostavbu dálniční sítě, včetně PPP partnerství, start vysokorychlostní železnice i plán na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, v níž mají české firmy přislíbenu výraznou spoluúčast.
Byznysmeni také v posledním roce mění svůj přístup ke Green Dealu, všímá si Manda. To, co vzniklo jako Zelená dohoda pro Evropu a mělo od začátku hlavně podobu politických iniciativ, podle něj získává reálnější kontury.
„Nikdo nezpochybňuje, že tady dochází k dramatické klimatické změně, se kterou je potřeba pracovat a něco dělat. Nikdo nezpochybňuje, že by západní Evropa měla hrát prim v této cestě. Je ale také potřeba říct, že celá strategie byla na začátku tažena politickými názory a proklamacemi, které ne vždycky měly svoji realizovatelnost,“ podotýká.
A hlavní posun tak vidí v tom, že společnost nahlíží na téma racionálněji. „Ještě před pár lety na nás klienti koukali a říkali si, že to téma pro ně není vůbec aktuální. V tuto chvíli nám mnozí z nich dávají za pravdu, protože i v rámci jejich dodavatelsko-odběratelských řetězců ten akcent začíná hrát prim.“
Proměnila se však i sama ČSOB. Právě mezinárodní napětí ji po mnoha letech přimělo přehodnotit svůj postoj k obrannému průmyslu, například armádu či policii. Zatímco do té doby zbrojařský a obranný průmysl zásadně nefinancovala, nyní předpokládá své širší zapojení.
