Článek tvrdící, že většina českých chat a chalup bude v důsledku zavádění ESG politik, tedy plnění environmentálních a sociálně odpovědných kritérií, do tří let neprodejná, který před pár dny zveřejnil server Seznam Zprávy, zvedl ze židle odborníky i laiky. Naštěstí to nebude tak divoké, jak to na první pohled vypadá.
Majitel realitní kanceláře Jan Adámek v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyslovil teorii, podle níž budou mnohé chaty a chalupy během dvou až tří let neprodejné, protože nesplňují podmínky ESG.
V místech, která nejsou nijak atraktivní, podle něj budou mít dokonce zápornou hodnotu v tom smyslu, že kupec majitelům chaty zaplatí pouze za pozemek minus demolici. To podle Adámka vyústí v propad poptávky a majitelům, kteří plánují chatu prodat, proto doporučil, aby tak učinili hned.
Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu nicméně označil Adámkovo tvrzení za naprostou lež. „Tyto stavby pro rodinnou rekreaci nemusejí požadavky na energetickou náročnost budov splňovat. Stejně tak se požadavky nevztahují na kulturní památky,“ komentuje slova Jana Adámka Vošahlík.
Adámek se v rozhovoru odkazuje především na pravidla ESG. Ta se ale chat a chalup, které patří mezi rekreační budovy, netýkají a nemají na ně obecně ani žádný vliv. ESG hodnotí výkon firem z hlediska jejich dopadu na životní prostředí, společnost a způsob řízení. Týká se tedy především firemních budov, které mají povinnost vykazovat své ESG skóre.
„Zejména podniky, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, by měly usilovat o vysoký ESG rating, protože to zvyšuje jejich atraktivitu u investorů a bank. Roste však tlak, aby ESG rating byl u veřejně obchodovatelných firem povinný,“ vysvětluje Petr Podlešák, manažer realitní kanceláře RE/MAX Alfa.
„ESG samozřejmě mají i banky obchodovatelné na burze. Proto se dá předpokládat, že budou preferovat poskytování úvěrů firmám, které mají dobrý ESG rating, a firmám s nízkým ESG ratingem budou úvěry zdražovat nebo je nebudou poskytovat vůbec,“ dodává Podlešák.
Už teď je to podle něj vidět například na zbrojovkách, které mají rizikový ESG rating, a banky se do jejich úvěrování nehrnou.
„S trochou fantazie si dokážu představit, že banky budou v budoucnu zdražovat úvěry i na nákup chalup, které mají vysokou energetickou náročnost, aby se jim to nepromítlo do ESG ratingu. Chalupy však nejsou jádrem bankovního byznysu a lidé je často kupují v hotovosti, takže si vůbec nedokážu představit, že by chalupy byly během několika let neprodejné kvůli ESG,“ uklidňuje Podlešák.
Obecně má zásadní vliv na nemovitosti Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD – která má nastavit směr, jak ušetřit na energiích spotřebovaných v budovách.
Praktický dopad EPBD na chalupy bude ale podle ředitelky aliance Šance pro budovy Marty Gellové do velké míry záviset na implementaci této směrnice do české legislativy a přesných pravidlech a případně i výjimkách.
Revize směrnice o energetické náročnosti budov byla přijata na jaře tohoto roku a má být členskými státy Evropské unie transponována do konce května roku 2026.
„Evropská unie k revizi přistoupila, jelikož sektor budov je podle jejích statistik zodpovědný za čtyřicet procent spotřeby energie a 36 procent všech emisí skleníkových plynů,“ popisuje Jan Bakule, právník z Frank Bold.
„Přitom tři čtvrtiny evropského fondu budov jsou podle současných stavebních norem neefektivní a míra roční renovace v průměru dosahuje pouze okolo jednoho procenta. Cílem je ideálně se dostat na dvě až tři procenta roční míry renovací a dekarbonizovat sektor budov do roku 2050,“ doplňuje Bakule.
Směrnice se věnuje jak výstavbě nových budov, kde zavádí nový standard „zero-emission building“ (budovy s nulovými emisemi – pozn. red.), tak právě renovacím stávajících budov. Rozlišuje mezi renovacemi rezidenčních a nerezidenčních budov.
„U nerezidenčních budov jsou požadavky přísnější, jelikož mají členské státy stanovit takzvaný MEPS (minimální standard energetické náročnosti), který budou muset nerezidenční budovy splnit, tedy určitou maximální spotřebu energie na metr čtvereční budovy,“ upřesňuje Jan Bakule.
Začínat se má přitom od energeticky nejnáročnějších budov, tedy těch nejhorších. Do roku 2030 se tak podle odborníka očekává renovace šestnácti procent energeticky nejnáročnějších budov a do roku 2033 pak 26 procent.
„Povinnosti k renovaci budov přitom nejsou kladeny na samotné vlastníky, ale na členské státy. Ty tak musí vymyslet způsob, jakým k renovacím dojde. Mají například vytvořit národní plán renovace budov a připravit finanční nástroje, které podpoří zvyšování energetické účinnosti budov,“ podotýká Bakule.
U rezidenčního sektoru mají členské státy více flexibility a mohou si volněji stanovit vlastní trajektorii pro renovace.
Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu potvrzuje, že EPBD nevyžaduje renovace rezidenčních budov na individuální bázi. „Bude se snižovat energetická náročnost celého rezidenčního fondu budov. Budovy, které se nepoužívají po celý rok, tedy typicky chaty a chalupy, součástí fondu nebudou.“
To, zda majitelé chat a chalup své sezonní nemovitosti zateplí nebo jinak sníží jejich energetickou náročnost, tak je a bude i nadále čistě jejich osobní rozhodnutí.
V rozhovoru dále zaznívá, že například ve Francii se nesmějí pronajímat budovy, které mají vysokou energetickou náročnost třídy F a G a že podobná opatření budou brzy i v Česku. I to je podle Vošahlíka lež.
„Nikdo nezvažuje žádné varianty toho, že by nešlo pronajmout budovu s vysokou energetickou náročností nebo že by se zaváděly nízkoenergetické požadavky na chaty a chalupy. Ani sama směrnice to nijak nepožaduje. Nikdo ani neuvažuje o opatření, které by zamezovalo nakládání se soukromým majetkem,“ zdůrazňuje Vošahlík.
A doplňuje, že EPBD nastavuje směr, jak dosáhnout postupného snižování spotřeby energií v budovách, detailní nastavení je potom na České republice. Směrnice v mnoha ohledech bere v potaz národní podmínky, kdy si členský stát může upravit a nastavit parametry podle své potřeby.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje konkrétní kroky, mimo jiné na úrovni expertních pracovních skupin, které za tímto účelem zřídilo.
„Žádnou takovou legislativu tedy ministerstvo nepřipravuje. Pro vlastníky budov s vysokou energetickou náročností naopak poskytujeme bezplatné poradenství a dotace na renovace s rekordními rozpočty,“ říká Vošahlík s tím, že je možné čerpat z celé řady dotačních fondů, jako jsou například Nová zelená úsporám (financovaná převážně z Modernizačního fondu Evropské unie).
Česká republika je jedním z členských států, který investuje do snižování energetické náročnosti budov vysoký objem prostředků. Tyto prostředky už dnes významným způsobem pomáhají spotřebu energie v budovách snižovat a do budoucna i nadále snižovat budou.
Odhadem je v programech podpory do roku 2030 alokováno až 220 miliard korun. Předpokládá se, že podpora těchto aktivit bude pokračovat i po roce 2030.
