Evropská unie, Spojené státy a další bohaté země na klimatické konferenci OSN COP29 vyjádřily ochotu souhlasit se zvýšením pomoci chudým zemím, které se chtějí přizpůsobit klimatickým změnám. Podle agentury Reuters by mělo jít o 300 miliard dolarů ročně (asi 7,3 bilionu korun) do roku 2035, místo dosud navrhovaných 250 miliard dolarů.
Konference v Baku měla skončit v pátek, ale neplánovaně pokračuje poté, co chudé země odmítly 250 miliard dolarů jako směšný a urážlivě nízký návrh.
Vyjednávači z téměř dvou set zemí musejí dohodu přijmout konsenzem. Podle médií zatím není jasné, zda pozměněný postoj bohatých zemí postačí k překlenutí propastných rozdílů v postojích a k získání podpory rozvojových států.
Pět zdrojů informovaných o debatách za zavřenými dveřmi uvedlo, že Evropská unie souhlasila s vyšší částkou, podle dvou zdrojů s tím byly svolné také Spojené státy, Austrálie a Británie.
Mluvčí Evropské komise a mluvčí australské vlády odmítli vyjednání komentovat, zástupci USA a Británie na žádost o komentář okamžitě nereagovali.
„Stále tvrdě pracujeme,“ řekl agentuře AP americký zmocněnec John Podesta po čtvrté hodině ráno místního času, kdy ve střední Evropě byla hodina po páteční půlnoci. V sobotu dopoledne Podesta i členové dalších delegací uvedli, že o nové dohodě se stále jedná.
Po bezesné noci plné konzultací vládl na stadionu v Baku, kde se konference koná, relativní zmatek, píše agentura AFP.
Ázerbájdžánské předsednictví summitu plánovalo zveřejnit konečný kompromisní návrh kolem 14:00 místního času (11:00 SEČ), než jej předloží ke schválení téměř dvěma stům zemí, které by se měly sejít kolem 18:00 (15:00 SEČ), tedy čtyřiadvacet hodin po původně plánovaném ukončení konference.
Jednání COP29 odhalila rozdíly mezi vládami bohatých zemích, které omezují napjaté státní rozpočty, a rozvojovými zeměmi, které čelí prudce rostoucím nákladům a škodám z bouří, záplav a sucha způsobených změnou klimatu.
Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod sto miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek má vypršet v roce 2025.
Jakákoli dohoda by vyžadovala více než jen shodu na hlavní částce. Vyjednavači během dvoutýdenního summitu pracovali na řešení dalších kritických otázek včetně toho, kdo by měl přispívat a jakou část financování by představovaly granty a jakou půjčky.
Nynější seznam přispěvatelů, na kterém jsou dvě desítky průmyslových zemí, včetně USA, evropských států a Kanady, pochází ještě z jednání v roce 1992.
Evropské vlády požadovaly, aby přispívat začaly i další země, včetně Číny, představující druhou největší ekonomiku světa, a států Perského zálivu bohatých na ropu, připomněl Reuters.
Na jednání v Baku podle agentury vrhlo stín nedávné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, ten klimatické změny označil za podvod.
Vyjednavači z jiných bohatých zemí očekávají, že největší světová ekonomika nebude během Trumpova nadcházejícího čtyřletého funkčního období na klimatické cíle přispívat.
Širší cíl v podobě 1,3 bilionu dolarů (asi 31,7 bilionu korun) ročně na přizpůsobení se změnám klimatu do roku 2035, což by podle odborníků více odpovídalo potřebám, byl zahrnut do návrhu dohody, který předsednictví zveřejnilo v pátek. Suma by zahrnovala financování ze všech veřejných a soukromých zdrojů.
Chudší země varovaly, že slabá dohoda z COP29 by podkopala úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.
Všechny možnosti, včetně odchodu z konference, „by měly být na stole“, řekl Reuters ministr životního prostředí Sierry Leone Jiwoh Abdulai. „Strávili jsme tři roky vyjednáváním – a na konci těchto tří let nemáme nic,“ řekl.
