Dlouho očekávané prezidentské volby v USA jsou tady. O Bílý dům usiluje republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harris. Koho by radši viděli v Oválné pracovně američtí automobiloví magnáti, oceláři nebo energetické giganty?
Na jedné straně jsou předpoklady, na druhé data. Připravili jsme pro vás velký přehled zájmových skupin a toho, čí podpora by jim nejvíc zahrála do karet.
Oba kandidáti, Harris i Trump, jsou proti převzetí americké ocelárny U. S. Steel japonskou společností Nippon. Za americký ocelářský koncern, jehož součástí je i závod ve východním Slovensku, byl Nippon ochoten zaplatit téměř patnáct miliard eur (380 miliard korun). Odpor proti prodeji do japonských rukou se ale stupňuje.
Podle amerického deníku Washington Post je prezident USA Joe Biden připraven zastavit plánovaný miliardový obchod. Naopak zaměstnanci amerických oceláren a jejich představitelé jsou pro prodej.
V současné době jsou jednání přerušena a budou obnovena, jakmile bude jasné, kdo se stane novým prezidentem Spojených států. Zřejmě ve snaze učinit rozhovory pragmatičtějšími a zajistit, aby se z nich kandidáti nesnažili vytřískat politické body.
Automobilový průmysl se stal jedním z klíčových témat letošních prezidentských voleb. Pozornost se upírá zejména na Michigan, který v automobilovém průmyslu zaměstnává až 1,1 milionu lidí a představuje jeden z „rozhodujících států“ v americkém volebním systému. Oba prezidentští kandidáti se jej proto snaží přiklonit na svou stranu.
Představitelé automobilek očekávají, že vítězství úřadující viceprezidentky Kamaly Harris bude pokračováním, nikoli však kopií posledních čtyř let prezidentství Joea Bidena. U Donalda Trumpa se domnívají, že se pravděpodobně vrátí k politice a činům ze svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021.
Možná s výjimkou elektromobility. Zatímco dříve byl Trump zásadně proti elektrickým vozidlům, názor změnil poté, co se mezi jeho hlavní podporovatele zařadil šéf automobilky Tesla Elon Musk. Někteří další výrobci by však měli být obezřetnější. Trump například prohlásil, že pokud Stellantis přesune svou výrobu do Mexika, uvalí na automobilku stoprocentní clo.
Mimochodem, cla jsou v těchto volbách velkým tématem. Oba kandidáti podporují zavedení cel na dovoz elektroaut ze zahraničí. Otázkou však je, zda se tato cla budou vztahovat i na dovážené automobilové díly a suroviny.
Zdá se, že automobilové giganty neponechávají nic náhodě a téměř rovným dílem podporují republikány i demokraty. Vyplývá to z údajů o peněžních příspěvcích velkých automobilek, které koncem října zveřejnila datová společnost OpenSecrets.
Celkově autoprůmysl věnoval na kampaně zhruba 7,8 milionu dolarů (182 milionů korun). V čele seznamu dárců je automobilka General Motors, která přispěla celkem 1,8 milionu dolarů, přičemž více než milion poslala na účet demokratům a zbytek připadl republikánům.
Politické příspěvky japonské Toyota Motor Corporation dosáhly 1,2 milionu dolarů, přičemž téměř rovným dílem byly rozděleny mezi demokraty a republikány. Americká Ford Motor Company poskytla politickým frakcím příspěvky v celkové výši 752 tisíc dolarů, přičemž 459 tisíc dolarů připadlo demokratům a 267 tisíc dolarů republikánům.
Výraznou roli by v letošním hlasování mohli sehrát zastánci kryptoměn. Kryptoměny vlastní až pětina Američanů, tedy zhruba padesát milionů lidí. Podle průzkumu kryptoburzy Gemini až 73 procent respondentů tvrdí, že postoj politického kandidáta k tomuto odvětví ovlivní jejich rozhodování, zda mu dají svůj hlas.
„Každý rok se do obchodování s digitálními aktivy pouští stále více lidí,“ míní Patrick Gerhart, prezident bankovních operací digitální banky Telcoin. „Pochopení voličů a jejich potřeb bude životně důležité pro každého politika,“ dodává.
Donald Trump se začal této komunitě dvořit a zavázal se zmírnit regulace, ačkoli kdysi označil kryptoměny za podvod. Exprezident dokonce letos vystoupil jako hlavní řečník na největší bitcoinové konferenci na světě. Někteří zastánci digitálních aktiv nicméně pochybují o tom, zda své sliby splní.
Úřadující administrativa Biden–Harris je obecně považována za odpůrce kryptoměn. Uživatelé kryptoměn se většinou domnívají, že vedení Demokratické strany plně nerozumí potenciálu tohoto odvětví nebo ho nepodporuje.
Tabákový průmysl se v současnosti spoléhá na Trumpův chaotický přístup k veřejnému zdraví, píše list Washington Post. Jedním z největších Trumpových firemních dárců je dceřiná společnost Reynolds American – jde o druhý největší tabákový koncern ve Spojených státech a výrobce cigaret Newports.
Její dceřiná společnost, RAI Services Company, přispěla na kampaň Donalda Trumpa částkou 8,5 milionu dolarů, ukazují federální záznamy.
Podle dostupných informací společnost nepřispěla žádné skupině podporující viceprezidentku Kamalu Harris. Není divu. Během Bidenovy vlády se federální kabinet snažil prostřednictvím regulačních orgánů zakázat mentolové cigarety, které tvoří 36 procent trhu s cigaretami.
Na výsledek prezidentských voleb čekají i energetické společnosti. Donald Trump během svého prvního mandátu zrušil stovky ekologických opatření a odstoupil od mezinárodní Pařížské klimatické dohody.
Představil také ambiciózní program „America First Energy Plan“, kterým v USA rozšířil těžbu ropy a zemního plynu s cílem snížit ceny energií pro americké domácnosti. Republikánský exprezident již dříve avizoval, že by se k těmto krokům během druhého prezidentského období vrátil. Zrušil by také podporu zelených vozidel.
Kamala Harris by naopak Pařížskou dohodu zachovala a pokračovala by v politice, která se zavazuje zabránit nárůstu průměrné globální teploty nad dva stupně Celsia. Není však proti těžbě ropy a zemního plynu, pouze spíše podporuje hydraulické frakování.
Jak se na jejich politiky dívají těžební společnosti? Šéf největšího amerického producenta ropy a plynu ExxonMobil Darren Woods v reakci na Trumpovy výroky uvedl, že jeho podnik nebude zvyšovat těžbu ropy jen kvůli „politické změně“.
Kevin Thompson, expert na finance a zakladatel investiční skupiny 9i CapitalGroup, poznamenal, že nadprodukce ropy a plynu je možná dobrá pro spotřebitele, ale rozhodně ne pro těžební společnosti.
Podobně prezident francouzské energetické skupiny Total Patrick Pouyanné prohlásil pro deník Financial Times, že osekávání klimatických závazků USA není žádoucí ani pro producenty ropy. „V opačném případě bude ropný průmysl ještě více démonizován, což debatě vůbec nepomůže,“ soudí.
Mimochodem, mnoho energetických společností, včetně Chevronu, ExxonMobilu a Occidental Petroleum, využívá daňové úlevy a další podpůrné mechanismy ke snižování energetické náročnosti celého odvětví a k vývoji a zavádění nových technologií, včetně technologií zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Odklon od nastavených mechanismů, po kterém volá Donald Trump, tedy zřejmě není ani v jejich zájmu.
Při pohledu na to, koho upřednostňují v Bílém domě zbrojaři, je potřeba rozlišovat mezi zbrojařskou lobby pro držitele zbraní a mezi samotnými výrobci a dodavateli zbraní, kteří posílají zbraně do válkou postižených oblastí, jako je Ukrajina.
Americký svaz držitelů střelných zbraní (National Rifle Association) představuje největší zbrojařskou lobby v USA a dlouho byl považovaný za klíčového hráče amerických voleb, který zabezpečoval financování kampaně především republikánských kandidátů.
Ještě v květnu tohoto roku podpořil tento svaz Trumpa, který se označuje za silného obhájce práva na nošení zbraně. Republikánský exprezident se ve své kampani snažil vzbudit dojem, že demokratická kandidátka Kamala Harris chce „sebrat lidem jejich zbraně“, což ona sama popírá.
Harris také v nedávném rozhovoru pro televizi CNN prozradila, že sama je legální držitelkou malého revolveru pro osobní ochranu. Harris se však dlouhodobě zasazuje o zpřísnění prodeje zbraní osobám, u nichž je větší pravděpodobnost, že by mohly ublížit sobě nebo svému okolí.
Je ale otázkou, zda je vliv svazu i nadále tak významný jako v minulosti, zejména poté, co jeho dlouholetý šéf Wayne LaPierre letos po vypuknutí korupčního skandálu odstoupil. Byl obviněn ze zpronevěry federálních peněz a z toho, že členské příspěvky využíval k financování svého okázalého životního stylu. Před pěti lety měl svaz téměř šest milionů členů, dnes jich má téměř o třetinu méně.
Svaz rovněž razantně snížil své investice do prezidentských voleb. Zatímco v roce 2020 podpořil republikánského kandidáta 29 miliony dolarů, letos v polovině září to bylo jen něco málo přes dva miliony dolarů.
V posledních čtyřech letech se i vlivem pandemie covidu a politických turbulencí ve Spojených státech vyšplhaly nákupy zbraní na rekordní úroveň, a to mezi demografickými vrstvami obyvatelstva, které nejsou obvykle spojovány s republikány, jako jsou Afroameričané, Hispánci a ženy.
Právě tyto skupiny obyvatelstva mohou být náchylnější volit Kamalu Harris, která se na „umírněné“ voliče snaží apelovat tím, že sice vyzdvihuje přísnější regulace pro držitele zbraní, ale profiluje se jako člověk, který by, jak řekla v pořadu Oprah Winfrey, bez váhání někoho zastřelil, kdyby se jí vloupal do domu.
Ve Spojených státech sídlí pět největších světových producentů zbraní – Lockheed Martin Corporation, Raytheon Technologies, Northrop Grumman Corp, Boeing a General Dynamics Corp. Přičemž na zbrojní výrobě jsou nejvíce závislé společnosti Lockheed a Northrop, které z tohoto sektoru získávají téměř devadesát procent svých příjmů.
Šéf Lockheedu Jim Taiclet investorům řekl, že při pohledu do fiskálního roku 2025 „s ohledem na požadavky Bílého domu, vidí silný impuls pro další růst společnosti v příštích několika letech“.
Při pohledu na finanční podporu kandidátů se dá říci, že zbrojaři neponechávají nic náhodě a podporují obě strany. Trhy však předpokládají, že Donald Trump by jako prezident vyčleňoval na zbrojení větší část rozpočtu a v případě jeho zvolení analytici očekávají, že ceny akcií největších amerických zbrojních společností vystřelí vzhůru.
Oba prezidentští kandidáti se pokoušejí přetáhnout na svou stranu i média. Kamalu Harris podporují desítky mediálních domů z celého světa, včetně respektovaných deníků New York Times, Guardian, a dokonce i módního časopisu Vogue.
Po Trumpově boku zase stojí média, jako je Washington Times, New York Post a New York Sun. Veřejná podpora politických kandidátů americkými médii má dlouholetou tradici, ale ani ta není neměnná.
Například deník Washington Post, který vlastní jeden z nejbohatších lidí světa Jeff Bezos, letos nepodpoří Kamalu Harris, což je překvapivé, protože toto médium v minulosti vždy podporovalo demokratické kandidáty. Bezos tvrdí, že tím chce zvýšit důvěryhodnost svého média. Deník však v důsledku tohoto kroku přišel o 200 tisíc předplatitelů.
List Los Angeles Times Harris nejprve veřejně podpořil, po intervenci svého majitele Patricka Soon-Shionga ale musel svou podporu odvolat, na což někteří tamní redaktoři reagovali výpověďmi.
Podpora médií se tak stala dalším bitevním polem, přičemž velkou roli sehrávají i sociální sítě a je dobře známo, kdo komu kryje záda. Například Trump získal na svou stranu podporu platformy X vlastněné Elonem Muskem.
Postoj amerických technologických gigantů je ambivalentní. Kromě Muska má Trump na své straně svého přítele a spoluzakladatele PayPalu Petera Thiela, který dnes vlastní datovou firmu Palantir Technologies. Spojence našel například také v předních investorech Billu Ackmanovi a Davidu Sacksovi.
Kamalu Harris měl zas v tichosti podpořit spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates sumou padesáti milionů dolarů. Demokratku podporuje také bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg a spoluzakladatel sociální sítě LinkedIn Reid Hoffmann.
Další miliardáři se veřejné podpoře kandidátů vyhýbají, mezi zdrženlivé patří například majitel platforem Facebook, Instagram a WhatsApp Mark Zuckerberg, spoluzakladatel Googlu Larry Page, spoluzakladatel Oraclu Larry Ellison či šéf OpenAI Sam Altman.
Někteří však přece jen podporují kandidáty prostřednictvím fondů, které sbírají peníze od zaměstnanců a jejich rodin.
