Úsporný balíček premiéra Roberta Fica, který minulý týden schválil slovenský parlament a má přinést do státního rozpočtu našich sousedů 2,7 miliardy eur (asi 68 miliard korun), tvrdě dopadne na tamní podnikatele i domácnosti. Slováci si budou muset sáhnout hlouběji do peněženek i při hledání bydlení, což v anketě Forbesu potvrdil i developer.
Například nově zavedená daň z finančních transakcí nemá podle analytika Slovenské bankovní asociace Marcela Laznii v zemích eurozóny obdoby. Reálné zkušenosti s ní mají pouze rozvojové země Latinské Ameriky a Maďarsko. „Potenciální příjmy z nové slovenské daně ministerstvo financí odhadlo na základě údajů z Maďarska,“ poukazuje Laznia.
Podle Slovenské bankovní asociace je jedním z negativních důsledků zavedené transakční daně zvýšený objem hotovosti v ekonomice. „Tento trend byl zaznamenán v zemích Jižní Ameriky i v Maďarsku,“ uvádí. Nárůst hotovosti může vést ke zvýšenému riziku daňových úniků, míní asociace. Upozorňuje také, že výnos z daně může být pro stát nakonec nižší, než je ztráta příjmu v důsledku daňových úniků.
Slovenský konsolidační balíček má také vážnější následky. Pro tamního prodejce lifestylové obuvi Shooos byl podle spoluzakladatele firmy Igora Plávky „asi poslední kapkou“. Tvrdí, že se společnost kvůli vládnímu opatření rozhodla přesunout část svého byznysu do zahraničí.
„Jelikož na Slovensku prodáváme zhruba patnáct procent zboží, nejsme závislí na lokalitě. Naše webové stránky tak pravděpodobně bude obsluhovat jiná entita,“ vysvětluje Plávka. Firma na daních z příjmu zaplatí ročně více než 100 tisíc eur a tato částka stoupá.
Řetězec Shooos se na konsolidaci nijak speciálně nepřipravuje. „Doporučené maloobchodní ceny máme stejné ve všech zemích, tedy i v Maďarsku, kde DPH činí 27 procent, stojí teniska v hodnotě sto eur stejně jako všude v Evropě. Máme to z důvodu jednoduchosti napříč všemi doménami,“ popisuje Plávka. „Sekundární efekt je, že nám to ukrojí z marže. Pokud si chceme uchovat hrubou marži na totožné úrovni, do budoucna budeme dávat nižší slevy,“ dodává.
Juraj Nevolník, výkonný ředitel Penta Real Estate Slovensko, tvrdí, že u něj ve firmě zatím jen sledují situaci. „Informace se pravidelně mění,“ upřesňuje.
Plávka se dlouhodobě snaží snižovat fixní náklady firmy. „Propouštět už nemáme koho, protože firmu jsme již optimalizovali,“ upozorňuje prodejce obuvi. Myslí si také, že jako podnik mají štěstí. Shooos není závislá na Slovensku, čili podle něj v úvahu přichází i možnost úplného odchodu ze země.
Na riziko masivního exodu slovenských firem ze Slovenska upozorňuje i tamní bankovní asociace. „Jedním z možných negativních dopadů transakční daně je přesun aktivit slovenských podnikatelských subjektů do zahraničí,“ varuje.
Naproti tomu Nevolník si myslí, že změna sazby DPH nebude mít až takový dopad, aby měnila byznysové plány Penty. „V každém případě bude promítnuta do konečné ceny produktu,“ míní Nevolník.
Analytik Marcel Laznia upozorňuje, že rizikem nové transakční daně není jen nedostatek znalostí při výpočtu potenciálních příjmů, ale také nerealizování dopadových studií na podmínky slovenské ekonomiky. Dále chybí i odborná diskuse před představením vládního návrhu a rovněž nestandardní legislativní proces.
„Pro obě společnosti to bude velmi bolestivé. Odhadli jsme ji na zhruba 100 tisíc eur, což je zřejmě horní hranice, a budeme se jí snažit vyhnout,“ podotýká Plávka. Účetní firma v jiné zemi představuje možnost, že veškeré platby dodavatelům a odběratelům bude provádět dceřiná společnost, například v České republice, kam bude převádět kumulované platby jednou týdně ve větších částkách.
„Stejně jako u každé jiné daně ji nakonec ponese spotřebitel – v ceně bydlení, v ceně pronájmu kancelářských prostor apod. Skupina Penta je již nyní jedním z největších plátců daní na Slovensku. V roce 2023 zaplatíme na daních a odvodech 680 milionů eur,“ připomíná Nevolník.
Plávka také upozornil na věci, které označil za nešťastné. „Peníze tečou přes účty včetně DPH, tudíž platíme 0,4 procenta z částky včetně DPH (pokud má firma zahraniční dodavatele, kteří fakturují bez DPH, platí firma při úhradě jejich faktur 0,4 procenta z částky bez DPH). Tyto peníze vracíme našim zákazníkům včetně poštovného,“ uvádí spoluzakladatel Shooos.
I z toho by měli podle jeho slov platit transakční daň. „Kvůli účetnictví a přehlednosti máme více účtů ve více bankách, mezi kterými převádíme peníze. Podle mých informací by se na to měla vztahovat i transakční daň,“ uzavírá Plávka.
