Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Climate Energy Finance.
Čína je největším výrobcem a vývozcem produktů, jako jsou solární panely, lithiové baterie a elektromobily. Její investice, inovace a výrobní kapacity mají značný náskok před ostatními zeměmi.
Čína má na celosvětovém vývozu elektromobilů podíl 32,5 procenta, na vývozu lithiových baterií 24,1 procenta a solárních panelů 78,1 procenta. Její dominantní postavení ale vyvolává obavy, že využívá své obrovské přebytky kapacit, aby zaplavila trhy, snížila ceny a podkopala konkurenci.
Spojené státy a Kanada již uvalily stoprocentní clo na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně, Evropská unie má o definitivních clech na dovoz čínských elektromobilů tento týden hlasovat. Washington také zavedl padesátiprocentní clo na dovoz čínských solárních panelů a pětadvacetiprocentní clo na čínské lithiové baterie.
Investice čínských soukromých firem jsou podle CEF z velké části vedeny potřebou obejít obchodní bariéry. Například čínský výrobce elektromobilů BYD nyní staví závod v Turecku, aby se vyhnul navrhovaným clům v EU. Výrobce baterií CATL pak chystá výrobní závody v Německu, Maďarsku a v dalších zemích.
Britský Grantham Institute letos ve své studii uvedl, že do roku 2030 bude pro uspokojení poptávky po čistých technologiích v Číně potřeba jen třetina kapacit, jimiž země disponuje. Dvě třetiny budou nadbytečné a Peking pro ně bude hledat vývozní trhy.
Čína se proti zvýšení cel ohradila a tvrdí, že omezení levného čínského dovozu ohrozí boj proti změnám klimatu. Vysoce postavený čínský zmocněnec pro otázky klimatu Liou Čen-min v březnu varoval, že by odpojení od čínské výroby mohlo zvýšit celosvětový účet za energetickou transformaci o dvacet procent, uvedla agentura Reuters.
