Byt ve třetím patře pražského činžáku z počátku 20. století byl předchozími obyvateli využíván jako dvougenerační a byl ve velmi opotřebovaném stavu. Dispozice zůstala původní, historická, 4+1, s kuchyní a další místností do dvora a třemi pokoji do ulice. Kromě vybudování moderního a pohodlného rodinného zázemí bylo přáním nových majitelů vytvořit možnost soukromého prostoru pro každého člena rodiny, zejména pro každé ze tří dětí.
