Jen málokomu z obranného průmyslu se v poslední době dostalo tolik pozornosti jako generálnímu řediteli německé zbrojovky Rheinmetall Arminu Pappergerovi. Mnozí ho popisují jako člověka s velmi dobrým smyslem pro podnikání, díky čemuž je v tomto odvětví respektován. Jeho neutuchající snaha podporovat Ukrajinu a posílat tam zbraně neunikla ani pozornosti Rusů.
Svého postavení využil totiž k tomu, aby se stal jedním z nejotevřenějších představitelů evropského obranného průmyslu a často kritizoval Berlín a další vlády za to, že neobjednávají dostatek vojenského vybavení pro Ukrajinu.
Začátkem července obletěla svět zpráva, podle níž americké tajné služby zjistily, že Pappergera plánovala ruská vláda zavraždit. Koncern totiž vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla pro Ukrajinu.
Kritika na něj ale míří i od některých Němců, kterým vadí, že německá firma dodává zbraně do válečného konfliktu. Jak však sám říká, je prý od prvního dne přesvědčen o tom, že dělá správnou věc, jinak by to nedělal.
„Dělám správnou věc, protože jsem přesvědčen, že bráníme NATO, že bráníme Německo, Evropu, ale v konečném důsledku i naši demokracii. To nemůže být odsouzeníhodné,“ řekl v rozhovoru pro zpravodajský pořad Tagesschau veřejnoprávní televize ARD.
Mnozí ho vnímají jako krále evropského vojenského úsilí pomáhat Ukrajině. Rozený Bavořan, který je ve zbrojovce od roku 1990 a v jejím čele už desetiletí, přiznal, že válka na Ukrajině odstartovala pro Rheinmetall novou éru.
Vyprázdněné vojenské sklady v Evropě a snaha států navyšovat své výdaje na zbrojení přinesla velké zisky všem zbrojařským společnostem, jako je Rheinmetall, která má ve svém výrobním portfoliu například tanky Leopard, bojové drony či 155mm munici.
Společnost byla založena v roce 1889, sídlo má v německém Düsseldorfu a v minulosti obchodovala i s Kremlem, dokud německá vláda v roce 2014 nezrušila vývozní licenci po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Dnes z Německa nemůže bez souhlasu spolkové vlády Rheinmetall vyvážet žádnou vojenskou součástku.
Tržby společnosti se ve 2. čtvrtletí 2024 zvýšily meziročně o přibližně 49 procent na 2,23 miliardy eur. Provozní zisk ve stejném období meziročně vyskočil až o 97 procent na 235 milionů eur.
Společnost ve 2. čtvrtletí získala nové objednávky v celkové hodnotě 5,15 miliardy eur, čímž se celkový objem objednávek zvýšil na rekordních 48,6 miliardy eur. Firma působí ve 167 lokalitách a zaměstnává přes 30 tisíc zaměstnanců.
„Vždycky jsem si myslel, že svět je nebezpečný,“ řekl Papperger s tím, že právě díky tomu se rozhodl investovat do nových výrobních linek. Společnost expandovala například do Maďarska, Austrálie i Spojeného království.
Pro srovnání, ještě před válkou vyráběla zhruba 70 tisíc dělostřeleckých granátů. Díky investicím do výrobních linek však plánuje už příští rok vyrábět až 700 tisíc dělostřeleckých granátů.
Letos Papperger ohlásil záměr vyrábět tanky přímo na Ukrajině a v květnu strategické partnerství s kyjevskou zbrojařskou firmou Ukroboronprom. Tato spolupráce podle něj „vybuduje most mezi Rheinmetallem a státním obranným průmyslem na Ukrajině“.
Původně měl být společný podnik zaměřen pouze na opravu vojenské techniky zničené na frontové linii. V pozdější fázi se uvažuje již o samotné výrobě nových vybraných produktů Rheinmetallu přímo na Ukrajině.
Právě jeho otevřenost a vysoká publicita může mít pozitivní vliv na uzavírání nových kontraktů. „Kdysi, pokud jste chtěli podepsat smlouvu, museli jste být pokorní a s hlavou dolů,“ řekl Financial Times člověk blízký společnosti. Poukázal na to, že Rheinmetall naopak dnes využívá prohlášení pro média k vyvinutí tlaku na Berlín, aby poslal na Ukrajinu více vojenského vybavení.
Šéf německé zbrojovky se netají svými ambiciózními cíli. Do konce tohoto desetiletí chce mít ze společnosti Rheinmetall jednu z největších společností v odvětví na světě. Aby toho dosáhli, potřebují obrat na úrovni 40 miliard eur. V letošním roce chce skupina podle Pappergera překročit hranici deseti miliard eur.
V rozhovoru pro německý deník Handelsblatt zdůraznil, že čtyřnásobné zvýšení ročního obratu na 40 miliard eur není vzdálený cíl. A že součástí jejich růstové strategie jsou akvizice nových firem. Naposledy získal Rheinmetall americkou společnost Loc a španělskou Expal.
Německo přitom na začátku ruské invaze s dodávkami těžkých zbraní na Ukrajinu váhalo a dlouhé měsíce se bránilo mezinárodnímu tlaku na vyslání německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu ze strachu z eskalace konfliktu. Potom však přišel zlom a s ním i změna postoje. Koncem března 2023 poslalo Německo Ukrajině první tanky Leopard 2.
Loni Rheinmetall oznámil kontrakty na vojenská vozidla a munici v hodnotě téměř šesti miliard eur, z nichž většina pocházela z vojenského fondu ve výši 100 miliard eur, který ještě předloni přislíbil německý kancléř Olaf Scholz. Vojenská technika „Made in Germany“ zkrátka hraje klíčovou roli při obraně Ukrajinců před agresorem.
Tyto velké evropské dodávky zbraní na Ukrajinu proto dělaly vrásky na čele ruským představitelům. A to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč Moskva šéfa německé zbrojařské společnosti plánovala zavraždit, což začátkem letošního roku zjistily americké zpravodajské služby.
Jeho vražda měla být jednou ze série ruských plánů na eliminaci lídrů obranného průmyslu v celé Evropě, kteří podporují válečné úsilí Ukrajiny. Když se Američané o plánu dozvěděli, ihned informovali své kolegy z Německa a ti začali Pappergera chránit a plán tak zmařili.
Papperger v rozhovorech často vystupuje jako člověk, kterému záleží na tom, aby se byla Evropa schopna sama bránit. Vyzval například Evropskou unii, aby zvážila ekvivalent izraelského obranného systému s názvem Iron Dome, který zemi chrání před leteckými útoky.
Optimisticky se stavěl k bodu zlomu v německé zahraniční politice. Ten odstartoval německý kancléř Olaf Scholz se svým projevem Zeitenwenge v Bundestagu těsně po ruské agresi. Scholz tímto termínem označil zásadní změnu v německé zahraniční a bezpečnostní politice, zejména v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. I díky změně přístupu vznikl už zmíněný fond se 100 miliardami eur na výrazné zvýšení vojenských výdajů.
Šéf německé zbrojovky v poslední době mluví i o tom, co bude znamenat znovuzvolení Donalda Trumpa pro Evropu i pro našeho západního souseda. Pokud by se totiž Donald Trump vrátil na post amerického prezidenta, bude podle Pappergera tlak na Německo narůstat.
„USA se zaměřují více na asijsko-tichomořskou oblast než na Evropu,“ řekl Financial Times. „Pokud by tam vznikl plnohodnotný vojenský konflikt, tak se USA zaměří na Asii a Evropa zůstane zcela osamocená,“ dodal.
Evropští lídři podle něj v posledních desetiletích považovali za samozřejmé, že USA přijdou starému kontinentu na pomoc v případě jakékoli vojenské hrozby, ale Papperger tvrdí, že to se už nestane. A poukazuje přitom na situaci, kdy republikánští zákonodárci zablokovali vojenskou pomoc Ukrajině. Vyslali tím podle něj velmi jasný signál, který zněl – „už za vás platit nebudeme“.
Ještě před ruskou agresí na Ukrajině nebyl německý zbrojařský koncern Rheinmetall zrovna nejoblíbenějším investičním titulem. Dnes je z něj však pilíř německého akciového indexu DAX, kde jsou jen nejvýznamnější německé firmy.
Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 cena akcií společnosti Rheinmetall vzrostla více než pětinásobně. V lednu 2022, tedy před začátkem invaze Rusů na Ukrajinu, dosahovala zhruba 87 eur. V současnosti se jedna akcie prodává za 536 eur. Investoři se totiž do zbrojního odvětví logicky hrnou v očekávání prudkého nárůstu evropských výdajů na obranu.
Německý tisk v této souvislosti připomíná, že je i v zájmu samotného Pappergera, aby akcie zbrojovky dále rostly. A to nejen proto, že firmu vede. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v únoru vypočítal, že hodnota jeho akcií ve společnosti vzrostla od začátku války o třicet milionů eur.
