Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.
„Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt se reálně snížil o tři desetiny procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla dvanáct procent a rychlost zadlužování Česka v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v Evropské unii. Nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropské unii, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce.
Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevila v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19.
Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí Evropské unie, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v Evropské unii výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal.
„V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ varoval prezident NKÚ.
Česko patří podle NKÚ v Evropské unii se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v Unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru Evropské unie byl růst čtrnáctiprocentní.
K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala.
„Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.
Výdaje státu se loni zvýšily o jedenáct procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí.
„Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky Evropské unie přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.
