Americká centrální banka Fed v září pravděpodobně poprvé od jara 2020 sníží základní úrokovou sazbu. Očekávání trhu potvrdil v pátečním projevu šéf Fedu Jerome Powell, podle kterého „nastal čas“ a „tempo snižování bude záviset na příchozích datech“.
Inflace je podle Powella na udržitelné cestě ke kýženým dvěma procentům, a je proto potřeba zaměřit se na ochranu trhu práce. Naznačovala to už americká ekonomická data z posledních měsíců a brzké zahájení snižování sazeb očekávaly i trhy. Nedávno zveřejněný záznam červencového jednání Fedu navíc ukázal, že většina bankéřů s rozvolněním šroubů souhlasí.
Powellův projev ze sympozia v Jackson Hole byl přesto ostře sledovanou záležitostí. Šéf Fedu v něm dostál očekáváním a vyslal zatím nejsilnější signál, že sazby klesnou. „Data o inflaci a z trhu práce ukazují, že proinflační rizika se snížila, ale riziko poklesu zaměstnanosti vzrostlo,“ uvedl. Centrální banka je podle něj odhodlána na cestě k cenové stabilitě udržet i příznivou situaci na americkém trhu práce.
V červenci se tamní míra nezaměstnanosti nečekaně zvedla na 4,3 procenta. Z dlouhodobého pohledu jsou to na USA stále velice příznivá čísla, jde však o nejvyšší míru nezaměstnanosti od října 2021. Američtí zaměstnavatelé nabrali v červenci 114 tisíc nových pracovníků, což je druhý nejnižší měsíční přírůstek od prosince 2020.
Fed se kvůli tomu dostal pod palbu kritiky, že nezahájil snižování sazeb dřív. Obavy ze situace na americkém trhu práce navíc tuto středu přiživila aktualizovaná statistická data, podle nichž od dubna 2023 do března 2024 vytvořila ekonomika USA o 818 tisíc méně pracovních míst, než uváděly původní reporty.
Další ochlazování trhu práce ve snaze snížit inflaci podle Powella není žádoucí. „Zdá se nepravděpodobné, že by byl v dohledné době zdrojem zvýšených inflačních tlaků,“ konstatoval.
Základní úroková sazba je momentálně v USA na 5,5 procenta, což je nejvíc od roku 2007. Otázka v tuto chvíli není, zda se po zářijovém zasedání sníží, ale zda to bude o čtvrt procentního bodu, nebo o půl.
Nebývale vysoká míra inflace, jež následovala po pandemickém pumpování peněz do ekonomiky, dosáhla vrcholu v červnu 2022. V USA tehdy stoupla na 9,1 procenta – nejvíce od roku 1981. Letos v červenci spadla pod tři procenta. „Ačkoli úkol není dokončen, udělali jsme velký pokrok,“ prohlásil Powell s tím, že dosažení dvouprocentního cíle už nic nestojí v cestě.
Šéf Fedu zdůraznil, že poslední roky byly mimořádné především kvůli bezprecedentní globální pandemii. „Pandemická ekonomika se ukázala být nepodobná jakékoli jiné, z tohoto výjimečného období se musíme ještě hodně poučit,“ dodal.
Přihlásil se také k závazku revidovat zásady měnové politiky každých pět let a změny provádět na základě důkladného veřejného přezkumu. „Až tento proces koncem letošního roku zahájíme, budeme otevřeni kritice a novým nápadům,“ sdělil Jerome Powell.
Akcie zatím reagují na jeho projev růstem: trojice hlavních amerických indexů přidává kolem páté hodiny našeho času zhruba jedno procento. Na dluhopisovém trhu pak mírně klesl výnos z dvouletého státního dluhopisu a dolar oslabil vůči koši konkurenčních měn o půl procenta.
