Nastal čas kupovat dip, nebo se spíš vyplatí čekat? Matka všech otázek, kterou si investoři a investorky do akcií kladou od panického výprodeje, který sestřelil Tokio, Soul a částečně i New York. Děsivé zpravodajské titulky jsou totiž střídány zprávami o uklidnění situace.
Japonský index Nikkei 225 odstartoval peklo z pondělí 5. srpna nejhorším jednodenním poklesem od roku 1987. V úterý ale značnou část ztrát umazal: po dvanáctiprocentním propadu posílil o deset procent. I v USA to zatím vypadá, že se pondělní ztráty podaří umazat. V Evropě se to nepovedlo, starý kontinent zakončil úterní obchodování na nule, ranní optimismus navázaný na japonské výsledky zde relativně rychle vyprchal.
Pondělí bylo nicméně dnem, kdy retailoví investoři držící v akciích například úspory na důchod, raději nemají zapínat zprávy – byť analytické hlasy vyzývaly k zachování chladných hlav a varovaly před impulzivními prodeji, v souboji o pozornost jim zdatně konkurovaly apokalyptické titulky tržního zpravodajství.
Správci a správkyně cizích peněz sice sledují extrémy ve volatilitě střízlivěji, nicméně i tak jsou v těchto dnech pod značným tlakem. Tím víc, když spravují portfolia s objemy počítanými v miliardách českých korun.
„Příjemné to není, zvlášť když indexy padají takhle prudce. Je potřeba si říct, proč to padá a čemu člověk dlouhodobě věří. Toto jsou přesně ty dny, kdy využít volnou hotovost k doplnění portfolia za přijatelnější ceny,“ myslí si portfolio manažer Michal Semotan z J&T Banky.
V Evropě takto přikoupil akcie finského výrobce pneumatik Nokian Tyres, německé cestovky TUI Group, automobilky Volkswagen nebo energetické společnosti RWE. A stejně aktivní byl i za oceánem.
Semotan řídí v J&T například retailový fond Opportunity OPF, který měl v červenci objem 2,3 miliardy korun. „Nic není nikdy tak horké, jak to na první pohled vypadá. Trhy rády přestřelují nahoru i dolů. Přes půl roku šly indexy nahoru, takže korekce je prudší a rychlejší, ale trvá většinou kratší dobu,“ konstatuje Semotan.
„Korekce některých trhů, případně sektorů, jako například umělé inteligence, byla žádoucí. Některé společnosti se začaly obchodovat na nezdravě vysokých hodnotách,“ doplňuje ho portfolio manažer Martin Pavlík z Consequ. Právě výprodej v segmentu umělé inteligence je jasně vidět na pondělních akciových ztrátách amerických technologických gigantů.
Technologický index Nasdaq Composite má i kvůli těmto číslům za sebou jednodenní propad o 3,43 procenta. V dlouhodobějším kontextu však zatím nevypadá tak dramaticky – od začátku letošního roku připisuje slušných 12,5 procenta.
„Nervozita zde je, ale stále se jedná pouze o několikadenní korekci akciových trhů po výrazném růstu v uplynulých měsících. Naše portfolia jsou nastavena na střednědobý až dlouhodobý horizont, v posledních týdnech více defenzivně,“ popisuje Pavlík, který v Consequ řídí fond zaměřený na středoevropské akcie s objemem zhruba pět miliard korun. I on chce propadů využít k nákupům „se slevou“.
„Tržní reakce mi přijde přehnaná, a proto se spíše dívám po příležitostech než místech, kde se na trhu takzvaně ukrýt. Nesmíme zapomínat, že ke zvýšené kolísavosti trhů může přispívat také nižší likvidita prázdninových dní,“ dodává Pavel Kopeček, správce akciového podílového fondu od ČSOB, v němž je uloženo zhruba 12,5 miliardy korun.
Mnohem těžší to mají v těchto dnech tradeři vydělávající na intenzivních pravidelných obchodech. Na rozdíl od dříve zmíněných investorů s minimálně několikaletými horizonty využívají krátkodobých výkyvů cen, což je u jednodenních skoků v desítkách procent značně stresující práce.
„Ve dnech, jako bylo toto pondělí, se prakticky nezastavíme a s kolegy si přejeme, abychom obchodní den přežili bez chyby,“ říká akciový trader Lukáš Novotný z Wood & Company. Šéf investičních produktů v Air Bank a matador na tuzemském kapitálovém trhu Petr Žabža si pak v pondělí s úlevou oddechl, že tohle už jeho prací není.
Aktuální výplach na trzích však zatím investory ani tradery nepřiměl k zapnutí krizového módu, jako tomu bylo například na začátku pandemie covidu nebo ruské agrese na Ukrajině.
„Člověk prostě musí přijmout, že trh jde dolů, a popasovat se s tím. Ano, americká ekonomika zpomaluje, ale nepadají trakaře z nebe. Fed se chystá snižovat sazby, to pomůže akciím. Klesnou totiž výnosy dluhopisů – na amerických státních dluhopisech je to už vidět – a úvěry zlevní firmám i jednotlivcům,“ líčí Semotan.
„Zajímavé bude sledovat, jestli se někde nevynoří vážnější problém: například pokud by některý z hedgeových fondů zaznamenal velké ztráty a měl problém s likviditou,“ dodává Ján Hájek, manažer fondu Top Stocks České spořitelny, spravujícího přes 26 miliard korun. I on teď věnuje tržním pohybům více pozornosti než obvykle. „V běžných dnech v tomto období spíše poslouchám prezentace hospodářských výsledků jednotlivých společností,“ popisuje.
Co přesne se v pondělí 5. srpna stalo? Zmíněný tokijský výprodej měl zárodek v japonské centrální bance. Ta nedávno zvedla klíčovou úrokovou sazbu z 0,1 na 0,25 procenta, což sice na první pohled nevypadá jako brutální hike, nicméně na 0,1 procenta se sazba dostala teprve letos v březnu, po zhruba osmi letech záporných sazeb.
Zvýšení sazeb nahrává kurzu japonského jenu, který letos výrazně posiluje vůči dolaru, což sráží akcie japonských exportérů. Po pondělním propadu se tak japonská burza oficiálně stala medvědím trhem.
Situace by byla nevlídná sama o sobě – nastala však po týdnu plném špatných zpráv z největšího akciového trhu v USA. Tahouni amerických burz v podobě technologických gigantů zavrávorali – v jejich výsledcích nepřichází ani po téměř dvouleté mánii kolem generativní umělé inteligence téměř žádný náznak, že by se revoluční technologie s enormními provozními náklady skutečně propisovala do zisků.
K tomu se v pátek 2. srpna přidaly špatné výsledky z amerického trhu práce, které prohloubily obavy, že největší ekonomika světa míří do recese. O víkendu navíc vyšlo najevo, že Warren Buffett prodal zhruba 390 milionů akcií Applu, a zbavil se tak téměř poloviny ze zdaleka největší pozice v portfoliu Berkshire Hathaway.
Obavy z recese zaznívají i kvůli aktivaci indikátoru recese pojmenovaného podle americké ekonomky Claudie Sahm. „Sahm rule“ říká, že americká ekonomika se řítí do recese, pokud průměrná tříměsíční míra nezaměstnanosti překoná o více než půl procentního bodu nejnižší hodnotu za posledních dvanáct měsíců – což se přesně 2. srpna stalo.
Samotná autorka zmíněného pravidla je však ohledně blížící se recese spíš skeptická. Podmínky na trhu se oproti minulosti výrazně změnily a současná americká nezaměstnanost ve výši 4,25 procenta je z dlouhodobého pohledu velice nízká.
„Ti, kdo citují pravidlo Sahm, by měli mít na paměti, že ekonomie není skutečná věda, byť by jí velice chtěla být. Není tomu tak dávno, co byly například negativní úrokové sazby považovány za nemožné,“ shrnul pondělní červené moře na trzích komentář agentury Reuters.