Na dosud klidné plavbě investorů do amerických technologických gigantů to začalo mírně házet. Aktuální výsledková sezona ukazuje, že mnohamiliardové investice do umělé inteligence zatím kýžené zisky nepřinášejí.
Začalo to neuspokojivými čísly z mateřské společnosti Googlu. Čerstvě pak obřím očekáváním nedostál Microsoft. V úterý 30. července reportoval dvouciferný meziroční nárůst tržeb i čistého zisku, který mírně překonal dřívější odhady analytiků. Za jiných okolností by to byly skvělé výsledky – jenže cloudová divize Azure ve druhém letošním čtvrtletí rostla „jen“ o 29 procent a čekalo se jedenatřicet.
Její tržby tak dosáhly za poslední kvartál 28,5 miliardy dolarů místo očekávaných 28,7 miliardy. Výsledek? Akcie se v úterním after-marketu propadly o téměř deset procent.
Cloudová divize je totiž klíčovým byznysem Microsoftu navázaným na AI, od které se očekává opravdu hodně – mimo jiné kvůli obřím investicím, které už boom umělé inteligence spolykal. Jen do startupu OpenAI, tvůrce světoznámého ChatGPT, investoval Microsoft přes deset miliard dolarů a začal ve velkém jeho řešení implementovat do svých produktů.
Konkrétní finanční úspěchy této strategie však zatím ve kvartálních výsledcích vidět nejsou. Detaily k výdělkům z AI tak analytici tahají z technologických gigantů na konferenčních hovorech ke kvartálním výsledkům – a i tady zůstávají topmanažeři velice nekonkrétní.
Například z finanční ředitelky Microsoftu Amy E. Hood takhle u poslední prezentace vypadla informace, že „na růstu Azure se AI podepsala osmi procentními body“.
Microsoft není jediný, kdo je skoupý na slovo. „Každá z velkých firem jako Alphabet, Microsoft, Meta nebo Amazon lije každý kvartál do IT infrastruktury a serverů desítky miliard dolarů. Přímý dopad na tržby nechce vyčíslit nikdo, ale většinou firmy mluví o miliardách dolarů s tím, že z hlediska ziskovosti na tom určitě všichni prodělávají,“ popisuje analytik XTB Tomáš Vranka.
Například u Microsoftu se odhaduje, že společnost na každém aktivním uživateli GitHub Copilotu (AI nástroj pro programování) prodělává padesát dolarů měsíčně. „Nikdo zatím neví, jak to naškálovat a monetizovat,“ myslí si Vranka.
Nikdo zatím neví, jak to naškálovat a monetizovat.
Generativní umělá inteligence, na níž jsou nová řešení tohoto typu postavená, vyžaduje mimořádně vysokou výpočetní kapacitu. A ta se propisuje do nákladů na provoz datových center, která nepůjde dotovat donekonečna.
Výdaje na AI jsou enormní: finanční ředitelka Alphabetu Ruth Porat během poslední prezentace kvartálních výsledků uvedla, že kapitálové výdaje se vyšplhaly na třináct miliard dolarů – a v předchozím čtvrtletí to bylo jen o miliardu méně. „Opět byly taženy převážně investicemi do naší technické infrastruktury. Největší položkou byly servery následované datovými centry,“ přiblížila Porat.
Podle analýzy banky Barclays začíná být Wall Street ohledně AI skeptický. Čeká se, že big tech bude do roku 2026 utrácet za AI modely šedesát miliard dolarů ročně, ale vygenerované tržby zůstanou trčet kolem dvaceti miliard. „Ve výsledcích big techu se opakuje, že všichni chtějí raději investovat, pokud by z toho náhodou v budoucnu něco bylo,“ konstatuje Vranka.
„Zatím na tom nejvíc vydělává Nvidia a docela dobře to nejspíš pomáhá Metě s cílením reklamy a obsahu. Pro jiné firmy je to spíš náklad a příslib do budoucna s nejistým výsledkem,“ dodává.
Nvidia je dodavatelem pokročilých čipů, bez nichž se masivní datová centra neobejdou, a z investic big techu těží natolik, že se v posledním roce vyhoupla mezi nejhodnotnější firmy světa. Podobně je na tom i zbytek čipového průmyslu – analýza banky Morgan Stanley je ve svém posledním komentáři přirovnala k prodejcům lopat během zlaté horečky.
Od odborníků a odbornic na umělou inteligenci dlouhodobě zaznívá, že generativní AI má ke konkrétní implementaci s vysokou přidanou hodnotou stále daleko. A zatím neznáme ani hrubé obrysy, jak by taková implementace v budoucnu vypadala.
„Trh oceňuje to, čím se má společnost stát, zatímco neví, co to vlastně bude,“ komentoval investorský sentiment Drew Pettit, šéf amerického akciového výzkumu v Citigroup.
Big tech sice potenciální přínosy umělé inteligence zdůrazňuje při každé příležitosti, ale Wall Street už dřívější optimismus mírní. „Navzdory vysoké ceně není technologie ani zdaleka tam, kde by měla být, aby byla užitečná,“ uvedl koncem června Jim Covello, analytik banky Goldman Sachs s třicetiletou zkušeností pokrývání technologických firem.
Jeho komentář je přitom v ostrém kontrastu s reportem téže firmy z loňského září, ve kterém stojí, že umělá inteligence by mohla automatizovat tři sta milionů pracovních míst po celém světě a zvýšit v příští dekádě globální ekonomický výkon o sedm procent.
Technologický akciový index Nasdaq composite po rozpačitých výsledcích některých gigantů oslabil: Oproti historickému maximu z poloviny července je nyní zhruba o deset procent níž. A pozornost investorů se teď obrací k Amazonu a Applu, kteří budou reportovat ve čtvrtek 1. srpna.
