Co prospěje ekonomice víc: pořadatelství olympijských her, nebo návštěva největší hudební hvězdy současnosti? Nad tím se v komentáři zamýšlí hlavní investiční stratég ČSOB.
V čase pařížských olympijských her se nabízí úvaha, do jaké míry monstrózní sportovní akce podpoří ekonomiku metropole, potažmo celé pořadatelské země. Podle dat z poslední doby to vypadá, že v Paříži nevládne nejveselejší nálada – a není to přitom způsobeno pouze tamními politickými kotrmelci.
Olympiáda vždy část návštěvníků daného města odradí, a naopak na krátký čas přitáhne zcela jiný návštěvnický segment. Nyní se však zdá, že negativní dopady neolivní pouze o období exponovaných dvou týdnů, ale celou letní turistickou sezónu.
Počet turistů i obchodních cest do Paříže v červnu a červenci poklesl meziročně přibližně o patnáct procent. Hotely hlásí nižší obsazenost – běžná červnová čísla přes osmdesát procent se posunula spíše k pětašedesáti) – a Eurostar snížil o třetinu cenu vlakových jízdenek z Londýna do Paříže.
Národní letecký dopravce Air France-KLM vydal dokonce varování, že očekává ušlé tržby ve výši 160 až 180 milionů eur z důvodu nižší vytíženosti svých spojů. Společnost také informovala, že mezinárodní turisté se vyhýbají přestupům na letišti Charlese de Gaulla. Sada negativních ekonomických jevů se přitom odehrává z důvodu konání olympijských her.
Nepříjemný jsme zažili i v případě předchozích olympiád na turisticky exponovaných místech, viditelně v Londýně před dvanácti lety. Nejen část turistů si letní dovolenou nechce narušit předolympijským či olympijským hemžením a přijde mi symbolické, že i pro Francouze ikonická Tour de France oželila svou poslední etapu na bulváru Champs Élysées a vyhnula se městu na Seině poprvé od roku 1905.
Neměla by se olympiáda konat mimo jiné i na podporu ekonomiky, neboť veřejné výdaje na ni jsou značné? Sám jsem navštívil Paříž zkraje června a město bylo velmi čisté a upravené. Olympijské přípravy nijak neomezovaly dopravu, ani nekazily dojem. Aktuální plánovaná obsazenost hotelů i v průběhu olympiády je přesto prozatím nižší, než byl loňský červencový průměr 81,4 procenta.
Není divu, že na kandidaturu o pořádání budoucích olympijských her se nestojí bůhvíjak dlouhá fronta. Po ukončení pařížského dění se pochodeň předá Los Angeles (2028) a následně Australanům do Brisbane (2032), kteří byli fakticky jedinými vážnými zájemci.
V kontrastu s léty prověřeným cirkusem olympijských her můžeme pozorovat současný fenomén jménem Taylor Swift. Její koncertní šňůra The Eras Tour mění lokální ekonomiky a pumpuje do nich spousty peněz. Turné je zhruba v polovině a už utržilo více než miliardu dolarů. Kam zpěvačka přijede, tam se zvedají ceny letenek, hotelů a souvisejících atrakcí.
Taylor Swift si vybírá města s velkými stadiony – Česko se svojí O2 arenou či rozpadlým Strahovem nemá na zpěvačku takové velikosti šanci. Swift je v rozdrobeném světě médií a zábavy fragmentované jako nikdy dříve zcela ojedinělým fenoménem, který snad snese srovnání jen s Beatles.
Její koncerty jsou dlouho dopředu vyprodané, ve městech většinou uspořádá několik koncertů po sobě během pár dní a tímto přiláká k návštěvě několik vln fanoušků, přezdívaných „swifties“.
Pokud se však podíváme na nejpopulárnější skladby dle Spotify, není zpěvačka úplně na špici. Měřeno pohledem za uplynulý týden jsou její hitovky Cruel Summer a Fortnight až v druhé desítce. V historické tabulce nejpopulárnějších skladeb pak její nejstreamovanější písničku Cruel Summer najdete v desítce páté.
Dopady koncertní šňůry nicméně komentují i centrální bankéři. Občas si postesknou, že vyšší inflace v tom či onom městě a měsíci byla zapříčiněna také návštěvou americké zpěvačky. Když Taylor Swift navštívila Stockholm, květnová inflace se po více než roce nečekaně zvedla.
Se zpěvačkou se tak pojí nové ekonomické pojmy jako „swiftonomics“. To je kouzelná hra slov, neboť „swift“ má v angličtině i význam „rychlý“. Volně by se tedy dal tento fenomén přeložit jako inflace, která rychle přijde, ale může také rychle odejít.
Pro české fanoušky může být lákadlem srpnová série tří srpnových koncertů ve Varšavě a dalších tří ve Vídni. Tamní stadiony mají kapacitu 58 tisíc míst (varšavský PGE Narodowy) a 50 tisíc míst (vídeňský Ernst-Happel Stadion). Při třech koncertech se tak bavíme o možných 150 tisících návštěvnících pro každou zemi zvlášť.
Průměrná cena evropské vstupenky na Eras Tour je okolo 500 dolarů (v Americe okolo tisíce dolarů), i když se dost liší dle jednotlivých měst. Brzy se tak přesvědčíme o dopadu na inflaci v zemích střední Evropy. Druhou polovinu srpna stráví Taylor Swift v Londýně, kde nabídne publiku rovnou pět koncertů.
Slušná nálož zavdává tržním úvahám, že by kvůli srpnové swiftflation mohla Bank of England odložit plánovaný začátek uvolňování měnové politiky – svoji sazbu stále drží na úrovni 5,25 procenta.
Olympijská ekonomická rovnice je oproti tomu mnohem složitější a na hodnocení dlouhodobých přínosů a dopadů na turistický ruch si musíme počkat. Ani Taylor Swift by nepřijela do místa bez vybudovaných stadionů, hotelů a celkového turistického zázemí. Měřeno velmi krátkodobými účinky je však ekonomická podpora silně vychýlena ve prospěch návštěv americké zpěvačky na úkor olympijského klání.
