Bankovní rada České národní banky zřejmě ve čtvrtek zpomalí uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Shoduje se na tom většina oslovených analytiků.
Nejnovější údaje o inflaci, která v červnu klesla na dvě procenta, ale podle části odborníků otevírá dveře i k tomu, aby ČNB zopakovala snížení sazeb o půl procentního bodu, které letos provedla zatím čtyřikrát.
Možnost takového kroku nevyloučil ve svém mediálním vyjádření viceguvernér ČNB Jan Frait, další členové bankovní rady ale byli ve svých výrocích ohledně dalšího uvolňování měnové politiky opatrnější.
„Na základě dosavadních mediálních signálů členů bankovní rady předpokládáme, že dojde ke snížení úrokových sazeb o tradiční čtvrtku a bankovní rada dosavadní tempo snižování sazeb zpomalí,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Ačkoli někteří členové budou patrně dále podporovat výraznější snížení sazeb o půl procentního bodu, a to na základě poslední nižší inflace a obecně méně pozitivních signálů ohledně růstu ekonomiky, většina bankovní rady pravděpodobně zvolí pokles sazeb mírnější. Argumentem bude slabší kurz koruny, nadále vyšší inflace cen služeb a také zejména vliv volatilních položky, které stály za nižší inflací v červnu,“ řekl.
„Od srpna očekáváme zpomalení tempa snižování úrokových sazeb na 0,25 procentního bodu na každém letošním zasedání a na konci roku by tak repo sazba měla klesnout na 3,75 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
„Bankovní rada podle nedávných výroků svých členů nechce příznivý vývoj inflace v posledních měsících přeceňovat. To zapadá do dlouhodobě jestřábího charakteru komunikace bankovní rady, která říká, že chce sazby držet výše po delší dobu,“ dodal.
Ještě opatrnější přístup bankovní rady očekává generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler.
„Česká národní banka už sáhne na brzdu a s dalším snižováním sazeb bude opatrná. Nyní se budou členové bankovní rady rozhodovat mezi tím, jestli sazby snížit o čtvrt bodu, nebo je ponechat na stávající úrovni,“ řekl. Nevylučuje ani to, že se v srpnu úrokové sazby nezmění.
Analytik Portu Lukáš Raška naopak očekává rozhodování mezi snížením sazeb o čtvrt a půl procentního bodu.
„Pro vyšší snížení hraje číslo o červnové inflaci, která meziročně dosáhla dvou procent. Pro nižší snížení naopak hraje vývoj kurzu koruny především k euru. Po samotném náznaku toho, že by ČNB mohla snížit sazby příští čtvrtek o 0,5 procentního bodu, česká měna oslabila až k hranici 25,40 koruny za euro,“ řekl.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že se bankovní rada bude rozhodovat mezi snížením sazeb o čtvrt a půl procentního bodu.
Argumentem pro razantnější pokles sazeb by podle něj byl i nevýrazný růst české ekonomiky. Proti tomu ale působí i skutečnost, že k červnovému snížení inflace významně přispěly potraviny a pohonné hmoty, jejichž vývoj je kolísavý.
„Ve výsledku očekávám, že zvítězí zastánci opatrnějšího postupu a dočkáme se tedy snížení základní sazby o 0,25 procentního bodu na hodnotu 4,5 procenta,“ uvedl.
Podle hypotečního specialisty Bidli Daniela Horňáka je pravděpodobné snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.
„Pokud by ale data byla příznivá, mohlo by dojít i ke snížení dvojnásobnému. Na sazbách spořících produktů se to projeví opět téměř okamžitě. U hypoték bude záležet opět na ceně peněz,“ uvedl.
„V případě, že rada ČNB bude snižovat sazby i nadále, tak na konci roku se může základní úroková sazba dostat i na 3,75 procenta. Sazby pod čtyřmi procenty jsou takovou magickou hranicí, na kterou nejen klienti, ale i developeři, čekají,“ uvedla hypoteční specialistka FinGo Jana Vaisová.
„Jsem i nadále přesvědčen, že rychlejší snížení úrokových sazeb lehce pod čtyři procenta by mohlo mít pozitivní efekt pro českou ekonomiku. Dosavadní vyjádření ČNB však ukazují, že k rychlejšímu poklesu základních úrokových sazeb vůle zatím není,“ uzavřel místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha.
