Nová miliardářka je sama o sobě fenoménem. Před lety se Martine Rothblatt zapřísáhla, že vynalezne lék na nevyléčitelnou nemoc své dcery. Dnes patří do klubu miliardářů a dosáhla pokroku snad ve všech oblastech života. Mimo jiné létá helikoptérou po USA a dohlíží na transplantace prasečích orgánů pro lidi se selhávajícím srdcem.
Ale pěkně popořádku. Plicní hypertenze je závažné a také poměrně vzácné onemocnění, na které dlouhá léta neexistoval lék. „Není nic horšího, než když vám řeknou, že vaše dcera zemře,“ řekla o problémech, kterým její rodina čelila v devadesátých letech, časopisu Forbes Martine Rothblatt už v roce 2018. „Musela jsem něco udělat, jinak by zemřela stejně jako všichni před ní, kterým byla tato nemoc diagnostikována.“
Přetočme záznam o tři desetiletí později. Její dcera je zdravá třicátnice a akcie veřejně obchodované společnosti, kterou Martine Rothblatt založila, vzrostly čtyřiapadesátkrát oproti roku 1999, kdy společnost uvedla na burzu.
Jen letos akcie společnosti vzrostly o padesát procent. To je dost na to, aby se Martine Rothblatt stala novou světovou miliardářkou.
Její společnost The Silver Spring se sídlem v americkém Marylandu vykázala v loňském roce tržby ve výši 2,1 miliardy dolarů, přičemž většina příjmů pochází z prodeje pěti léků, které mohou pomoci v léčbě lidí s podobnou diagnózou, jakou kdysi měla její dcera. Tyto léky byly mezitím schváleny americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.
Holding United Therapeutics, pod který miliardářka konsoliduje své aktivity, se těší přízni investorů od doby, kdy Rothblatt v březnu oznámila zpětný odkup akcií společnosti v hodnotě jedné miliardy dolarů.
Dala tím najevo, že svým novým lékům věří. A ještě více zvýšila zájem o své akcie, které již dříve nenechávaly investory chladnými, když sledovali 41procentní meziroční nárůst prodeje jejího stěžejního léku Tyvaso.
Dnes devětašedesátiletá Martine Rothblatt společnost s aktuální hodnotou 14,7 miliardy dolarů. Věnuje se však i dalším oblastem medicíny a sehrála klíčovou roli také v tom, že se její dceřiná společnost Revivicor pustila do xenotransplantací, při nichž se lidem transplantují orgány jiných živočišných druhů.
Nejčastěji se tak děje v případech smrtelného selhání srdce nebo ledvin, přičemž náhrada prasečími orgány se ukázala jako nejúspěšnější. „Na transplantaci ledviny nebo srdce čekají tisíce lidí,“ říká Joseph Thome, analytik a výzkumník společnosti TD Cowen. „A jsou lidé, kteří se nebojí na tom dobře vydělat.“
Přesto nikdo nevydělal tolik jako Martine Rothblatt, která se také dlouhodobě řadí mezi nejbohatší self-made ženy v Americe. V roce 2015, kdy byly potvrzeny pozitivní účinky jejího léku Orenitram (jeho název je obráceným hláskováním její přezdívky Martine Ro), odhadl časopis Forbes hodnotu jejího jmění na 390 milionů dolarů. Poté v roce 2021 výrazně vzrostly akcie její společnosti United Therapeutics a americký Forbes vyčíslil její majetek na 585 milionů dolarů.
Dnes, vezmeme-li v úvahu, že vlastní 650 tisíc akcií, přičemž má i opce na získání dalších, připočteme-li k tomu hotovost, kterou během let nashromáždila ve svých firmách, a zhodnotíme-li několik nemovitostí, které vlastní, můžeme odhadnout, že Martine Rothblatt oficiálně překročila hranici miliardového majetku.
Stala se tak jednou z pětatřiceti nejbohatších self-made žen v USA.
Než se nicméně propracovala do tohoto žebříčku, prošla trnitou cestou. Narodila se v roce 1954 v San Diegu a jako hudebnice (hrála na klavír, flétnu a bicí) cestovala po celé zemi a hrála v klubech, zatímco studovala na Kalifornské univerzitě. Po studijní návštěvě satelitního komplexu na Seychelách se nadchla pro myšlenku využití satelitů k přiblížení hudby posluchačům na celém světě.
Po návratu do USA se této myšlenky nevzdala, na UCLA získala právnický titul a titul MBA, a nakonec i práci právničky se zaměřením na telekomunikace ve Washingtonu.
V roce 1990 pak založila společnost Sirius Satellite Radio, s níž se pokusila prorazit ve světě vysílání pomocí satelitů do autorádií, a v roce 1993 společnost uvedla na burzu. O tři roky později lékaři však její dceři diagnostikovali plicní hypertenzi a dávali jí v nejlepším případě dva roky života.
V USA bylo diagnostikováno zhruba padesát tisíc lidí s touto nemocí, při níž nadměrně vysoký krevní tlak ovlivňuje cévy v plicích a v srdci, které se pak zahušťují a zužují, což vede ke vzniku sraženin.
Rothblatt, zdrcená touto zprávou, prodala akcie své společnosti v hodnotě asi tří milionů dolarů a svěřila je do rukou lékařů, aby přišli s řešením. Když to nepomohlo, založila vlastní společnost United Therapeutics, aby vynalezla lék. V roce 1999 ji uvedla na burzu, ačkoli v té době šlo o malou biotechnologickou společnost s obratem 54 000 dolarů, která se svým lékem získala první povolení k uvedení na trh od regulačních orgánů.
O tři roky později získala povolení pro Remodulin, první lék na léčbu plicní hypertenze, který se kromě USA rozšířil i do Kanady a Izraele. Následně uvedla na trh další tři léky, včetně jednoho, který sloužil jako každodenní lék, ale pak přišel jackpot.
Tím byl lék Tyvaso, který uvolňuje cévy natolik, že se netvoří sraženiny. V roce 2022 s ním získala schválení ve formě inhalátoru, což vyhnalo tržby společnosti přes hranici dvou miliard dolarů.
Začátkem letošního roku přitom investoři vyjádřili obavy, že konkurenční lék Winrevair společnosti Merck sníží tržby Tyvasa. Došlo ale k pravému opaku. Lékaři je začali předepisovat v kombinaci, což podnítilo další zájem investorů. „Bylo to riziko, ale velmi atraktivní, a dnes tento lék nemá žádnou konkurenci,“ říká Ash Verma, ředitel biotechnologického výzkumu ve společnosti UBS.
Společnost také s Tyvasem plánuje v letošním roce zahájit třetí fázi klinického testování při léčbě plicní fibrózy, chronického onemocnění, které vede k jizvení plicní tkáně. První výsledky společnost očekává v druhé polovině příštího roku.
V roce 2011 začala Rothblatt směřovat svoji pozornost směrem k transplantaci orgánů prasat a za tímto účelem získala společnost Revivicor, která má na svém kontě také vůbec první klonované zvíře, ovci Dolly. Před dvěma lety úspěšně transplantovala dvě prasečí srdce, která byla vypěstována v geneticky modifikovaných prasatech.
První úspěšnou transplantaci prasečí ledviny oznámila společnost letos v dubnu a nadšena tímto úspěchem se zavázala investovat dalších sto milionů dolarů do dalšího výzkumu xenotransplantací.
Martine Rothblatt si tento úspěch mohla přidat na seznam svých dalších prvenství. Je ostatně také pravděpodobně nejznámější americkou transgenderovou generální ředitelkou, která posledních deset let strávila bojem za práva LGBTQ komunity.
Kromě toho je pilotkou s licencí, která se podílela na stavbě prvního vrtulníku s elektrickým motorem. Forbes odhaduje, že vlastní nejméně osm nemovitostí ve čtyřech státech USA.
Rothblatt také věří, že lidé budou jednoho dne schopni nahrát své vědomí do počítačů a vytvořit tak digitální kopie sebe sama.Tyto myšlenky šíří také prostřednictvím organizace Terasem, kterou založila v roce 2004 se svou dvaačtyřicetiletou manželkou Binou (jejíž podobiznu mimochodem nese humanoid, kterého nechala Rothblatt sestrojit).
Rothblatt má zkrátka ve zvyku vrhat se do věcí po hlavě, ať už jde o stavbu satelitního rádia, transplantaci prasečích orgánů nebo hledání léku pro svou dceru. Také kvůli tomuto zvyku se dostala do klubu miliardářů.
„Místo toho, aby byla moje dcera bez šance na transplantaci, bude dostatek orgánů pro všechny,“ řekla už v roce 2016.
