Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat.
Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v Česku. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
Podobně se zhoršila situace i v zemích eurozóny. Zadlužení dvaceti zemí platících eurem je vyšší než zadlužení celé Evropské unie a dostalo se na 88,7 procenta HDP. Na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku činilo 88,2 procenta HDP.
Meziročně je zadlužení eurozóny i celé unie nižší, naopak v Česku se zvýšilo a na konci letošního prvního čtvrtletí činilo 43,4 procenta HDP.
Státní dluh se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v Evropské unii nad 14,10 bilionu eur (více než 355 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,53 bilionu eur.
V Česku státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,33 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci prvního čtvrtletí 2023, přesahoval 3,09 bilionu korun.
Nejvyšší zadlužení v Evropské unii má i nadále Řecko, kde se ale situace postupně zlepšuje. Na konci prvního čtvrtletí zadlužení dosahovalo 159,8 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 161,9 procenta na konci čtvrtého čtvrtletí loni a 169,4 procenta HDP před rokem.
Zadlužení nad sto procenty měla ještě Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko. Naopak nejnižší zadlužení, konkrétně 22,6 procenta HDP, mělo Bulharsko.
Nejrychleji se v mezičtvrtletním srovnání zadlužení zvyšovalo na Slovensku. Zvýšilo se tam o 4,6 procentního bodu na 60,7 procenta HDP. Rychlý růst zadlužení registruje také Estonsko a Belgie.
Naopak nejvýrazněji se zadlužení snížilo v Řecku, pak na Kypru, v Nizozemsku a ve Švédsku. Mírně snížit zadlužení dokázalo i Německo.
Deficit veřejných financí Evropské unie pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zlepšil se tak proti deficitu 3,9 procenta HDP na konci loňského čtvrtého čtvrtletí, uvedl v samostatné zprávě Eurostat.
V Česku deficit klesl na dvě procenta z 3,2 procenta HDP na konci loňského roku. Nižší deficit má rovněž eurozóna, kde klesl ze čtyř procent na 3,2 procenta.
V novodobé historii Česka, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.
V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedesát procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP.
Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
