Od silonek a Otty Wichterleho k výrobkům z plastů pro Bayern Mnichov i nemocnice. Teď se tradiční značka Silon chystá na další kontinent. Za příštích pět let chceme investovat 2,5 miliardy korun, říká CEO Šuchrat Saidov.
Místo v průmyslové zóně v Plané nad Lužnicí dnes její sídlo najdete v jedné z nejhonosnějších částí Prahy. A místo klasické kancelářské budovy musíte hledat noblesní dům, v němž předtím sídlila australská ambasáda, na což stále upozorňuje skulptura krokodýla.
Účel je zřejmý. „Chceme se prezentovat jako světová skupina,“ říká Šuchrat Saidov ve vilové čtvrti v pražském Bubenči, kde má mezi velvyslanectvími novou adresu vedení společnosti Silon.
Její jméno automaticky evokuje silonky, dámské nylonové punčochy, jimiž se tradiční česká firma proslavila za časů, kdy zde úřadoval geniální chemik Otto Wichterle. Právě silonky patřily mezi jeho mistrovské kousky.
Výrobky se dávno změnily, ambice nikoli. Silon měl loni obrat přes tři miliardy korun, za rok 2024 pak míří nad čtyři miliardy, má za sebou rekordní pololetí. Jeho expertízou a zdrojem příjmů jsou takzvané kompaundy – zjednodušeně výrobky z plastů, v nichž se plast použije jako zdroj k tomu, aby byl přetvořen na sofistikovanější záležitost.
V praxi se za tím skrývá velmi pestré portfolio: zařízení pro vytápění trávníku Bayernu Mnichov, sedačky ve sportovních arénách, obaly potravin, speciální vodovodní potrubí, optické kabely, kabely do solárů…
A funguje to. „První pololetí letošního roku pro nás bylo nejlepší v historii,“ říká Saidov, rodák z Uzbekistánu, který se ve skupině vypracoval do role CEO a nyní velí expanzi: „Ale je to jako na houpačce, hodně nás ovlivňuje dění ve světě. Letos třeba situace v Rudém moři, kde byly zablokované kontejnery, čímž se takřka odřízla Asie. A to extrémně zvýšilo evropskou poptávku.“
Silon pod Saidovovým vedením reaguje další expanzí. Firma v 90. letech stejně jako například Škoda Auto získala německé vlastníky a ti jsou připraveni investovat dál. I proto přišel přesun do Prahy, jakkoli Saidov zdůrazňuje, že vazby na jižní Čechy a hlavně region Táborska zůstávají.
„Zároveň už tam pro nás není snadné nabírat další lidi pro chemický průmysl, ten se v Česku koncentruje buď na severu, nebo v Praze. Tady máme možnost zajistit si takové zaměstnance, kteří můžou pracovat na rozvoji skupiny do budoucna, a spolupracovat s univerzitami,“ vysvětluje Saidov.
Souvisí s tím třeba nově založená společnost Silon R&D (Research and Development), v níž dvě desítky zaměstnanců pracují čistě na vývoji nových produktů. „Přispívají k tomu, aby o naše výrobky byl na trhu dál zájem, protože legislativa se mění skoro každý rok a my musíme držet krok, abychom stíhali tyto změny i nové trendy,“ dodává Saidov.
Proto ostatně za poslední dva roky skupina investovala zhruba 900 milionů korun. Čerstvě má za sebou akvizici firmy Pešl, nově Silon CZ Recycling, která se specializuje na recyklace.
„Bude svůj byznys dál dělat nezávisle, zároveň díky tomu my můžeme nabídnout kompletní řešení našim velkým zákazníkům,“ plánuje Saidov. „Cílem je uzavřít kruh.“
To znamená nakupovat použité plasty, jejichž recyklací vzniknou třeba optická vlákna nebo nemocniční trubky, přímo od průmyslových podniků – a pak jim je znovu prodat v povýšené podobě.
„V dnešní době je u recyklace největším oříškem získat surovinu. Proto jsme šli do akvizice a kupujeme firmu, která už má svoji síť a kontakty. Na papíře taková synergie vypadá hodně lákavě. Nemáme ale růžové brýle, musíme si to odpracovat,“ dodává Saidov. „Průmyslového odpadu je méně a je méně dostupný, protože je čistší a snadno se s ním pracuje. Ale zpracovat odpad, který vyprodukují lidé, je důležitější a měl by to být náš významný zdroj do budoucna.“
Firma, kterou akvírovali, má roční výrobní kapacitu osm tisíc tun, podle Saidova je cílem ji znásobit.
„Do recyklace investujeme i kvůli upravené strategii s ohledem na ESG. Tohle je první akvizice, plánujeme další, chceme evropský trh v tomto směru obsluhovat z Česka,“ říká CEO Silonu. „Když zpracujeme odpad, z něhož pak zákazníkům dodáme výrobek, kruh se uzavře a do přírody žádný plast nepůjde.“
Česko je zároveň skupině dávno malé. Do výrobní haly v americké Georgii nedávno investovali deset milionů dolarů, tedy téměř čtvrt miliardy korun, v září tam nainstalují novou linku. A její vytíženost ukazuje, že o výrobky Silonu je zájem.
„Na příští rok je v podstatě už vyprodaná, čekáme, že za rok až rok a půl budeme muset v USA instalovat další,“ říká Saidov. „Do akvizic, rozšíření výroby a nových fabrik máme na příštích pět let investiční balíček ve výši zhruba 2,5 miliardy korun.“
To přitom v časech, kdy svět stíhají ekonomické i geopolitické krize, není ze strany vlastníků nic samozřejmého.
„Lidi jsou hodně opatrní, o tom žádná. Doba je turbulentní, situace se mění každé čtvrtletí, na našem trhu tedy určitě,“ přiznává Saidov. „Proto jsem rád, že nám naši akcionáři dávají důvěru. Společně to vidíme následovně: Abychom přežili turbulence, musíme mít víc silných oblastí. Když se budeme soustředit na jednu věc, je větší šance, že nás krize potopí. Proto vstupujeme na hodně nových trhů.“
Příklad za všechny, o kterém jste nejspíš neslyšeli: sport zvaný cornhole, v němž Američané s oblibou sledují, jak na terč létají z rukou hráčů a hráček sáčky plněné kukuřičnými zrny. Tedy bývávalo, kukuřici nahrazují zrnka plastová. Právě od Silonu. Evropanovi neznámý cornhole přitom v USA má i svoji profesionální ligu.
„Začíná to být docela zajímavý byznys,“ usměje se Saidov. „A je to další odvětví. Když přijde krize, většinou trefí jeden úsek, jeden průmysl. Čím víc jich máte, tím větší šance, že to zvládnete bez větších dopadů na společnost. Zvlášť když evropský průmysl docela trpí, jsme tím spíš rádi, že máme pobočku v USA, kde narůstá poptávka.“
Zrovna Georgie, kde jejich zámořský byznys sídlí, představuje bohatý stát, nejen kvůli tomu, kolik v místě žije zaměstnanců aerolinek Delta. Na západní hemisféře už tak Silon základy vystavěl. Je čas pootočit hlavu.
„Nechceme už jen Evropu a Ameriku, chceme mít taky Asii. Intenzivně vymýšlíme, jak tam expandovat, abychom měli pokrytý celý svět,“ vyhlíží Saidov nejlidnatější z kontinentů. „Začali jsme na tom pracovat před téměř dvěma lety, teď vybíráme lokaci.“
S ohledem na logistiku jsme se rozhodli, že bude lepší být přímo v Asii.
Původním plánem bylo dohlížet na východní trhy z pobočky v Řecku. „Ale s ohledem na logistiku jsme se rozhodli, že bude lepší být přímo v Asii. Řecko nám zůstává jako možnost pro potenciální rozvoj uvnitř Evropské unie,“ vysvětluje CEO Silonu.
Vzhledem k jeho původu a vazbám by se nabízely středoasijské republiky, ale odtud, jak i hrdý Uzbek Saidov hned s úsměvem dodá, je to všude daleko. „Směřujeme proto do jihovýchodní Asie. Pryč od politických her, do kterých jsou zapleteny Čína, Indie a může to dopadnout různě,“ nabízí pragmatický pohled.
Lokalita zatím není rozhodnuta, nicméně cílem je ASEAN, tedy sdružení států jihovýchodní Asie, které má vlastní celní i obchodní pravidla: „Teď hodně podporují investice s Evropskou unií, mají s námi dobré vztahy. A my jsme zase dostali podporu od českého státu, což dává jednáním váhu. Nechceme dělat schůzky pro schůzky, opravdu tam hodláme investovat. Myslíme to vážně.“
Saidov v odlehčeném tónu dodává, že pokud dříve interně žertovali o tom, že při expanzi do Severní Ameriky se jim byznysový den natáhne na šestnáct hodin, po příchodu do Asie už to bude 24 hodin. Ale oni ani tak brzdit nehodlají.
Jak Saidov líčil v rozhovoru pro Forbes před dvěma lety, Silon svým portfoliem spadá do kategorie zvané „hidden champions“ – jako nenápadní šampioni bývají označovány firmy s obratem do zhruba půl miliardy eur, jejichž výrobky využívají globální špičky. Zároveň ale veřejně nemluví o tom, kdo jim klíčové komponenty dodává.
Saidova to už při minulém interview očividně mrzelo. „Bohužel to zůstává stejné. Hidden championem zůstaneme. Firmy mají zájem o rozvoj svojí značky, ne značky dodavatele. NDA (dodatků o mlčenlivosti, pozn. redakce) podepisujeme víc a víc, taky je mezi našimi zákazníky čím dál víc velkých světových firem,“ dodává.
Proto Silon cílí jiným směrem. Jako novou tradici rozjel v pražském sídle každoroční charitativní šachový turnaj, na který chce zvát špičky tuzemského byznysu a propojit tak dobročinnost s networkingem.
A ve velkém sponzoruje sport. Fotbalové Táborsko ostatně málem slavilo postup do nejvyšší soutěže, v baráži mu chyběl jediný gól.
„Pro region to byl úžasný zážitek, doufám, že se nám v příštím roce postup povede,“ říká Saidov. „Zároveň jsme od letoška hlavním partnerem české baseballové reprezentace, i tím chceme náš brand zviditelnit. Baseball je světový sport, Česku se teď daří, a navíc je baseball hodně populární v Asii,“ zmiňuje Saidov kontinent, na němž se Wichterleho nástupníci chystají na další byznysový homerun.
