Akcie Virgin Galactic se propadly tak nízko, že společnosti hrozilo stažení z burzy. Jejich sloučení v poměru dvacet ku jedné příliš nepomohlo.
Vesmírný letoun VSS Unity od společnosti Virgin Galactic před měsícem vyrazil na svou poslední cestu k oběžné dráze. Firma z impéria britského miliardáře Richarda Bransona, nabízející turistické lety do kosmu, se nyní plně soustředí na vývoj letounu další generace.
Stroj s názvem Delta do provozu zamíří ale až v roce 2026, což pro společnost pálící peníze už od svého vzniku před dvaceti lety znamená dva roky bez hlavního zdroje příjmů. S nástupem Delty nicméně plánuje průkopník na trhu vesmírné turistiky rozjet svůj byznys naplno. Pokud mu tedy do té doby nedojdou peníze.
Investoři už totiž plánům Virgin Galactic nevěří, akcie firmy od začátku letošního roku setrvale padají. Koncem května spadla jejich cena pod jeden dolar za kus a společnost musela sáhnout k poměrně radikálnímu řešení.
U takzvaného reverzního rozdělení akcií (reverse stock split) se existující akcie slučují dohromady, s cílem zvýšit jejich hodnotu. Dělá se to například, pokud firma nechce spadnout do kategorie penny stocks (akcie s cenovkou méně než pět dolarů za kus), kterou velké investiční fondy mají ve zvyku přehlížet.
Nebo pokud se cena blíží minimu, po jehož překročení by burza musela firmu stáhnout, což je případ Virgin Galactic. Její akcie se obchodují na newyorské NYSE, která zahájí delisting v případě, že se cena akcie drží třicet obchodovacích dnů v řadě pod hranicí jednoho dolaru.
Valná hromada Virgin Galactic proto schválila sloučení v poměru dvacet ku jedné začátkem června a s „novými“ akciemi se obchoduje od 17. června. Jejich cena však stále padá, od momentu sloučení už přišly o více než polovinu své uměle vytvořené hodnoty. Pondělní obchodování uzavřely na 7,04 dolaru za kus.
Více než polovinu akcií Virgin Galactic drží retailoví investoři. Řada z nich se nedávno svěřila agentuře Bloomberg, že nakupovali hlavně kvůli důvěře ve vesmírný turismus. Virgin Galactic byla mezi prvními hráči v novém sektoru a také vůbec první firmou zaměřenou na turistické lety do kosmu, která zamířila na burzu.
Po mnohých technických problémech, zpožděných letech a miliardových ztrátách už investoři ale nevěří, že jde o udržitelný byznys.
Vedení firmy v posledních letech jejich směrem ostatně nevysílalo zrovna pozitivní signály. V roce 2021 musela Virgin Galactic zpětně upravit své výsledky z předchozího roku kvůli problémům v účetnictví.
A objevily se i další varovné signály. Předseda představenstva Chamath Palihapitiya, který jí pomáhal se vstupem na burzu, prodal v roce 2021 své akcie za zhruba 213 milionů dolarů a rok nato rezignoval. Zakladatel Richard Branson taktéž prodal v roce 2021 své akcie za zhruba 300 milionů dolarů.
V posledních zveřejněných výsledcích za první letošní kvartál však lze najít i pozitiva. Tržby dosáhly dvou milionů dolarů oproti zhruba 400 tisícům ve stejném období loni. Provozní náklady se meziročně snížily ze 164 milionů na 113 a čistá ztráta ze 159 milionů na 102.
Nicméně jak už jsme zmínili v úvodu, firmu teď čekají dva roky bez hlavního zdroje tržeb, turistických letů, kvůli vývoji nového letounu. Tedy za předpokladu, že se celý proces neprotáhne, což se společnosti v minulosti stávalo opakovaně. Virgin Galactic vznikla v roce 2004, ale první turisty dostala na hranici kosmu až loni v létě.
Vedení firmy nicméně věří, že se komerční lety v roce 2026 rozběhnou a vygenerují „za prvních 12 měsíců zhruba 450 milionů dolarů v tržbách“, jak zaznělo u poslední prezentace kvartálních výsledků.
Portál poradenské investiční společnosti Motley Fool však ve svých propočtech dospěl k výrazně odlišné částce. „Na základě toho, co víme o počtu letenek, které společnost Virgin Galactic již prodala (celkem 800), cenách, za které je prodala, a chystané frekvenci letů, pravděpodobně v prvním roce neutrží více než 232,5 milionu dolarů,“ uvádějí analytici.
S dovětkem, že jde o kalkulace zahrnující zatím neexistující letoun s mateřskou lodí, která zdaleka nebyla navržena pro více než stovku letů ročně. Suborbitální lety Virgin Galactic totiž nestartují ze země, ale ze speciálních obřích letadel.
V neposlední řadě jsou zde obavy, že po „vyčerpání“ zásob již prodaných letenek za stovky tisíc dolarů nebude o další takový zájem. Konkurence totiž intenzivně pracuje na tom, aby byly turistické vesmírné lety co nejlevnější. A na rozdíl od Virgin Galactic ji nedostatek peněz příliš trápit nemusí, největšími hráči ve vesmírném byznysu jsou firmy SpaceX a Blue Origin patřící dvěma nejbohatším lidem na světě Elonu Muskovi a Jeffu Bezosovi.
