„Jediné, co jsem u sebe měla, byl plyšový medvídek, kterého mi hned po příjezdu vytrhli z rukou, a řetízek s andělíčkem. Ten se mi podařilo dlouho ukrývat. Při nástupech na apelplatzu jsem ho schovávala v ústech, aby ho nenašli. Až jednou jsem ho omylem polkla,“ vzpomínala Brigita Bakovská na události prosince 1943, kdy vystoupila z vlaku na obávané rampě v Osvětimi.