Julian Assange je sice na cestě na svobodu, ale není to jasné vítězství svobody tisku, míní ve své analýze Julian Borger. Zákon o špionáži z roku 1917 bude stále viset nad hlavami novinářů, kteří informují o otázkách národní bezpečnosti, a to nejen v USAPropuštění Juliana Assange z britského vězení je vítězstvím pro něj a jeho četné příznivce po celém světě, ale nemusí nutně znamenat jasné vítězství pro princip, na němž stojí jeho obhajoba, tedy pro svobodu tisku.Obvinění, k nimž se Assange podle očekávání v rámci dohody s USA přiznal a za něž bude odsouzen k trestu odnětí svobody, jsou vyvozena ze zákona o špionáži z roku 1917 za "spiknutí za účelem nezákonného získání a šíření utajovaných informací souvisejících s národní obranou Spojených států". Ačkoli se tedy očekává, že zakladatel WikiLeaks odejde po středečním slyšení od amerického okresního soudu na Saipanu na svobodu, zákon o špionáži bude stále viset nad hlavami novinářů, kteří informují o otázkách národní bezpečnosti, a to nejen v USA. Sám Assange je Australan, nikoli občan USA.
