Nenechat se zlomit nepřízní osudu a probudit v sobě podnikavého ducha. Přesně k tomu vede účastníky Letních podnikatelských kempů zkušená byznysmenka Olga Girstlová.
Vědí, že co si neudělají, to nemají. Když ale vidí pomocnou ruku, otevřou se, získají drive a chtějí na sobě pracovat. Byznysmenka a mentorka Olga Girstlová letos o prázdninách pořádá devátý Letní podnikatelský kemp, kde děti z dětských domovů, azylových domů a pěstounských rodin vyslovují své pracovní sny a hledají cestu k jejich dosažení.
Janu Oulehlovi bylo šestnáct, když ho opilá matka vyhodila z domu. První týden strávil u kamaráda, pak se dostal do azylového domu pro mladistvé v Brně. Nepřízní osudu se ale nenechal zlomit. Využil nabídky zúčastnit se Letního podnikatelského kempu, kde v něm během rozhovorů s mentory z řad byznysmenů a manažerů uzrál podnikatelský nápad: založit si malou cateringovou službu Honzovy řízky.
Projekt se postupně rozrostl do fungující firmy Honzovy dobroty a za čtyři roky připravil catering už pro stovku banketů či firemních teambuildingů. „Věřím, že tyto kempy dokážou nakopnout do života každého, kdo příležitost uchopí správně a nenechá si ji proklouznout mezi prsty,“ říká dnes mladý podnikatel, který plánuje, že do roku 2030 rozjede síť prodejen v českých velkoměstech, foodtruck nebo stánky na akcích.
Jeho sny přitom sahají ještě výš. „Naučíme Francouze říkat Ř! Uděláme celosvětově úspěšný franšízový řízkový koncept,“ usmívá se ambiciózně.
Organizátorka kempů Olga Girstlová, sama úspěšná podnikatelka, dnes působí jako prezidentka České manažerské asociace. Kempy založila v roce 2015 společně s čechoamerickým ekonomem Milanem Zeleným, který loni o Vánocích zemřel.
„Pro současnou generaci bude běžné, že v průběhu života několikrát změní povolání. Je potřeba, aby mladí lidé byli flexibilní, dokázali pochopit, co se kolem nich děje, rozeznali příležitost a uměli pozitivně a podnikavě myslet,“ zdůrazňuje zakladatelka. Za devět let přinesly kempy nový start života skoro dvěma stovkám mladých lidí ze sociálně znevýhodněných rodin.
„Učíme děti přijmout hodnoty, které nemohly získat v rodině. Měníme jim myšlení, připravujeme je na zodpovědný samostatný život,“ věří Girstlová.
Cílem nemusí být vždy rozjezd vlastního podnikání, ale třeba i to, aby se děti v budoucnu staly spolehlivými zaměstnanci, které jejich povolání baví. Mezi absolventy jsou řidič tramvaje, dentální hygienistka, kadeřnice nebo masérka. Řadu dětí ale kempy inspirovaly a dodaly jim sebevědomí třeba ke studiu na vysoké škole.
Příkladem je vítěz loňského ročníku, mladý programátor Yehor Derehus, který v sedmnácti utekl do Česka před ruskou válkou na Ukrajině. První rok studoval češtinu na Masarykově univerzitě, poté ho přijali na Technickou univerzitu v Košicích.
„Nepřikládejte důraz tomu, co se vám stalo. Soustřeďte se na svůj rozvoj, budování nových kontaktů a přemýšlení o své budoucnosti,“ říká mladý muž, jehož cílem je stát se špičkovým odborníkem v oblasti virtuální reality a umělé inteligence a založit firmu.
Organizátoři oslovují všechny dětské a azylové domovy v Česku – zájemci musí napsat motivační dopis, vyplnit přihlášku a natočit video, ve kterém představí svůj sen. Patnáct z nich se dostane na celostátní kemp, kde je čeká týdenní program plný přednášek, praktických workshopů a setkání s podnikateli a manažery.
Ti působí zároveň jako mentoři a pomáhají z dětských projektů vytvořit prezentace. Na konci pobytu pak hodnotí a oceňují ty nejzdařilejší.
Letos kemp proběhne ve třetím prázdninovém týdnu v Nemojanském mlýně nedaleko Vyškova a za účastníky se vypraví třeba Tomáš Vaněk z Aramarku, Monika Nebeská z ZD Všestary nebo vyjednavač Radim Pařík. V minulosti s dětmi dobrovolnicky pracoval například Jannis Samaras z Kofoly, Václav Muchna z Y Softu nebo Michal Šmída z Twista.
„Snažíme se přibližovat nejnovější trendy, letos nás čekají témata jako nové technologie, kybernetická bezpečnost, digitální podnikání, ale také ekologie a udržitelnost, farmářství či zemědělská výroba. Pro účastníky je program velmi nabitý a náročný, ale takový život – obzvlášť ten podnikatelský – prostě je,“ přibližuje Girstlová.
Náplň kempů vychází z principů byznys modelu Canvas a také z hodnot legendárního Tomáše Bati, jako jsou spolupráce, spoluodpovědnost, spoluúčast a spolupodnikání. Projekt s rozpočtem vyšších stovek tisíc korun financuje Girstlová z příspěvků sponzorů. Díky nim mohla rozjet i regionální podnikatelské kempy, které se konají ve vybraných krajích v průběhu roku.
Na nich vždy spolupracuje s vedením města nebo kraje, místní univerzitou a tamním byznysem. Právě firmy z okolí pak absolventům kempu často nabídnou i pracovní místa.
Koncept by Girstlová ráda nabídla okolním státům. „Nemáme ambici sami je pořádat, přece jen každá kultura má svoji potřebu, ale jsme otevřeni sdílet naše know-how s lokálními týmy,“ přibližuje plány k desátému výročí, které projekt oslaví v příštím roce.
