Nejvlivnější ženou Česka je podnikatelka, filantropka a většinová majitelka skupiny PPF Renáta Kellnerová. Na druhé příčce se umístila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, na třetí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se letos s pozicí v Bruselu loučí.
Vyplývá to z žebříčku, který sestavil Forbes ve svém červnovém vydání. Žebříček nejvlivnějších žen Česka vydáváme už potřinácté, letošní je největší ve své historii. Forbes v něm představuje dvě stovky jmen významných Češek z nejrůznějších oblastí, od veřejné sféry a politiky přes byznys až po neziskový sektor. Letos se v žebříčku navíc objevuje hned dvacet pět nových tváří.
Renáta Kellnerová ovládla žebříček podruhé a zůstává v našem žebříčku jedničkou. Vládkyně skupiny PPF dozoruje velkou strategickou otočku, při níž nejmocnější česká finanční skupina mizí ze zemí, kde historicky vyrostla, a hledá nové pozice na Západě.
Ve výroční zprávě nedávno přiznala, že PPF pro ni bude vždy osobní záležitostí a že jejím velkým úkolem je připravit na vedení rodinného impéria své děti. Kellnerová dala loni na podzim vzniknout superholdingu Amalar, do něhož jsou postupně vkládána všechna aktiva rodiny.
Amalar je akronymem složeným ze jmen Anna, Marie, Lara, tří dcer nejmocnější ženy Česka. Kellnerová jako předsedkyně správní rady The Kellner Family Foundation loni také iniciovala dar ve výši 500 milionů korun na vybudování výzkumného onkologického centra v pražském Motole.
Nově se už hned v první pětce nejvlivnějších žen objevuje podnikatelka Simona Kijonková. Někdejší majitelka Zásilkovny figuruje na čtvrté pozici a vstupuje do životní i podnikatelské fáze, kterou bychom mohli poeticky nazvat Simona 2.0. Po prodeji Zásilkovny za jednotky miliard korun se energická žena s vervou sobě vlastní pouští do světa investic, budování nového projektu a také do dobročinnosti skrze nadaci nesoucí její jméno.
Právě byznysový sektor co do zastoupení žen v nejvyšších pozicích roste v našem žebříčku nejprogresivněji: ženy přibývají ve vedení firem, ve vrcholném managementu i představenstvech. Více je rovněž žen, které rozjely vlastní úspěšné podnikání.
Mezi nejvýše postavenými nováčky je v první padesátce nejvlivnějších žen například dvaatřicetiletá Denisa Materová, spolumajitelka průmyslového kolosu Promet Group s dvacetimiliardovými tržbami, nebo čtyřicetiletá Barbora Štěpánková, spolumajitelka SUAS Group. Dcera a pokračovatelka odkazu Františka Štěpánka, zesnulého majitele Sokolovské uhelné, se nyní zaměřuje mimo jiné na rozvoj tamního regionu.
Ve Forbesu celý rok sledujeme téměř šest stovek žen z nejrůznějších oborů – v širším výběru jsou každoročně majitelky firem, manažerky, ženy působící ve veřejné sféře, finančnictví či justici, a redakční tým sleduje i neziskový sektor, ženy z oblasti kultury, sportu či opinion leaders.
Jednotlivé kandidátky v každé kategorii hodnotíme na základě kritérií, podle nichž přidělujeme body. Vycházíme přitom z metodiky amerického Forbesu a ke spolupráci zveme i poradce, odborníky a znalce jednotlivých odvětví, s nimiž pořadí konzultujeme.
U majitelek a manažerek sledujeme hospodářské výsledky firem, obrat, zisk, nové akvizice a porovnáváme je i několik let zpětně. Přihlížíme k situaci v odvětví, v němž dotyčné působí a využíváme svou znalost dění uvnitř firem. Počítáme objemy peněz, nad nimiž mají kontrolu a přímý vliv, jejich podíly ve firmách, ale i počet zaměstnanců, kteří pod ně spadají, nebo kolik zákazníků či spotřebitelů může jejich rozhodnutí přímo ovlivnit.
V sekci politiky a veřejné správy posuzujeme pozice, reálné pravomoci a počet lidí i objem peněz, které rozhodnutí dotyčných žen přímo ovlivňují. Důležitým kritériem je pro nás i jak jsou dotyčné ze svých funkcí odvolatelné a kdo všechno má přímý vliv na jejich rozhodování.
