Festival Open House, který vznikl v Londýně, ale v Praze se koná už po desáté, doslova otevírá od 13. do 19. května legendární i polozapomenuté běžně nepřístupné stavby. Jeho patronkou je architektka Eva Jiřičná, ale prakticky za ním stojí zakladatelka a kreativní ředitelka Andrea Šenkyříková, ředitelka Klára Veselá a manažerka komunikace Michaela Pánková.
Obrnit se velkou trpělivostí a být opravdu vytrvalé. Takové vlastnosti všem výše jmenovaným pomohly k tomu, aby se časem na seznam otevřených budov, které se během konání akce zpřístupní návštěvníkům, dostaly i skutečně lákavé objekty.
„Praha má velké možnosti, co by mohla lidem nabídnout. Do festivalu máme zapojeny i budovy, o které jsme usilovaly i sedm let, o další se snažíme. Jen si to musí občas sednout,“ vysvětluje Andrea Šenkyříková.
Jednou takovou budovou je třeba opulentní neobarokní palác postavený na sklonku 19. století pro pojišťovnu Assicurazioni Generali. Dnes je známý jako Forum a údajně zde mezi zaměstnanci pojišťovny figuroval Franz Kafka.
Ne vždy je vyjednávání o zpřístupnění budov jednoduché. Organizátorky festivalu se podle svých slov někdy setkávají s překvapením, že by se měly budovy otevřít o víkendu, jindy je zase překážka na straně bezpečnosti.
„Na interním seznamu máme několik stovek budov, které chceme otevřít, ale musíme brát ohledy na kapacity našeho malého organizačního týmu,“ doplňuje Šenkyříková. Přes 650 dobrovolníků se školí nejen v budovách samotných, ale také v práci s návštěvníky s handicapem, dětskými prohlídkami a dalšími částmi programu.
„Připravili jsme projekty, na které jsme v minulých letech neměli finance. Kromě prohlídek pro nevidomé, neslyšící, expaty nebo děti také interaktivní městskou hru, debatu a seminář o přístupnosti. Přivítáme také skupinu dobrovolníků ze zahraničních měst a těšíme se na vzájemné sdílení našich zkušeností,“ popisuje Michaela Pánková.
Organizátorky se shodují na tom, že finanční náročnost každým rokem stoupá. Na vině je podle nich nejen společensko-politická situace, ale také cena práce i energií. Aktivity jsou financovány částečně z veřejných zdrojů, od podpory Magistrátu, Státního fondu kultury i jednotlivých městských částí až po komerční a soukromé dárce.
„Pomáhá nám také prodej Festivalového průvodce, upomínkových předmětů i celoroční komentované procházky,“ říká ředitelka Klára Veselá.
Co si ale z tak širokého programu vybrat? Tým Open House v tomto ohledu nechce dávat žádná doporučení. Má radost z toho, kolik budov s festivalem spolupracuje, díky čemuž návštěvníci uvidí jak gotická sklepení, barokní paláce, secesní, kubistické i funkcionalistické skvosty, ale také prvorepublikovou architekturu, budovy z poválečného období i novostavby.
„Otevíráme některé sakrální a funerální stavby, věnujeme se industriální historii a technickým památkám. Radost mi dělá otevření Nové oranžerie na Pražském hradě, která je autorským dílem naší patronky Evy Jiřičné,“ říká Andrea Šenkyříková.
Letos je novinek v programu sedmatřicet a celkem je otevřeno 115 festivalových budov. Do budoucna se Open House zaměří více na rozvoj aktivit a programů pro děti a školy. „Domníváme se, že poznávání principů architektury a městského rozvoje by mělo být součástí základního vzdělání,“ říká Michaela Pánková.
A když už jsme na začátku zmínili Kafku, navštívit můžete také jeho hrob na Novém židovském hřbitově nebo třeba také zahrady se hřbitovem a kapli svatého Václava v Suchdole či Ďáblický hřbitov.
