Sen, který o čínských investicích snil Miloš Zeman, se definitivně rozplynul. Číňané zahájili ústup a jejich aktiva za miliardy korun míří zpět do českých rukou.
Tuzemská aktiva za miliardy se vracejí do českých rukou. Číňané se zbavili většiny v Soukupově mediální agentuře Médea, pražské Slavie a poloviny aerolinek Smartwings. Na prodej je i cestovní agentura Invia, kde drží podíl šedesát procent. Budou následovat luxusní hotely v Praze?
Dávná tužba prezidenta Miloše Zemana o stovkách miliard čínských investic v Česku se definitivně rozplynula, asi jako jeho sen o kanálu Dunaj–Odra–Labe. Číňané zde sice za poslední dekádu nakoupili pár podílů ve firmách a několik prémiových nemovitostí, ale nezůstala po nich skoro žádná vybudovaná hodnota. Teď se zbavují i těch podílů.
V hlavní roli čínského byznysového angažmá v Česku je od roku 2019 tamní státní investiční kolos CITIC Group. Štafetu převzal od podivné soukromé společnosti CEFC, která zde nakupovala od roku 2015 ve velkém, pak zkrachovala a jejího zakladatele Jie Ťien-minga v Číně v roce 2018 zadrželi pro podezření z hospodářské kriminality.
Muž, ze kterého Zeman udělal i svého poradce, je od té doby nezvěstný. Což v totalitní zemi, kde beze stopy mizí i ministři nebo miliardáři, není zase tak neobvyklý jev. Když zmizí v Číně člověk vyšetřovaný pro korupci, pravděpodobnost, že se opět objeví, dramaticky klesá.
Jak stojí v databázi fúzí a akvizic Mergermarket, dceřiná firma CITIC zaměřená na byznys v Česku nedávno změnila majitele. CITIC Europe Holdings měl podle databáze koncem března převzít blíže nespecifikovaný čínský subjekt. Firmě v tuzemsku patří průmyslový podnik Žďas, dva pražské hotely nebo Pivovary Lobkowicz.
Změna vlastníka je však možná jen formální operace, která se zmíněných firem nedotkne. Pro CITIC je teď byznys v nějaké malé evropské zemi, nenacházející se ani na Nové hedvábné stezce, nejspíš na vedlejší koleji. Státní podnik má dost svých problémů doma: jeho bývalý šéf Sun Te-šun dostal v listopadu v Číně za korupci trest smrti.
V letech 2003 až 2019 měl podle žalobců posbírat na úplatcích v přepočtu více než 31 miliard korun. Poprava mu však zřejmě nehrozí – trest dostal s podmínkou, což u podobných protikorupčních procesů v Číně obvykle znamená, že se změní na doživotí za mřížemi.
Sun Deshun, former president of China CITIC Bank, was sentenced to death with a two-year reprieve on Friday for accepting bribes worth 979.5 million yuan ($136.5 million). pic.twitter.com/sFbMHKN5kw
— People's Daily, China (@PDChina) November 10, 2023
V korupčních kauzách se zmítal i Te-šunův předchůdce Čao Ťing-wen, ten však dostal „pouze“ osmnáct let. Zhruba ve stejné době, kdy probíhalo i vyšetřování dalších vysoce postavených manažerů CITIC, zařadila čínská firma v Česku zpátečku.
Mediální magnát Jaromír Soukup od ní v létě 2021 získal zpět agenturu Médea, kde Číňané tou dobou drželi prostřednictvím firmy Rainbow Wisdom Investments většinu. Už na jaře 2020 od nich Soukup získal i kus vydavatelství Empresa Media a stal se jeho stoprocentním majitelem.
Čínský ústup z Česka nabral na obrátkách prakticky hned poté, co si Sun Te-šun vyslechl drastický verdikt. V prosinci minulého roku si totiž jistý celoživotní fanoušek Slavie Praha, miliardář Pavel Tykač, tento fotbalový klub od Číňanů koupil. Společnosti CITIC zaplatil podle odhadů zhruba dvě miliardy korun a získal i stadion Eden.
Z pozice předsedy představenstva bude nyní Slavii rozvíjet Jaroslav Tvrdík, dlouholetá tvář čínských investic v Česku. Tvrdík kvůli tomu opustil klíčové pozice u Číňanů a už nebude například předsedou představenstva v Pivovarech Lobkowicz Group. Tykač mezitím ve Slavii usedl do dozorčí rady.
Výprodej tuzemských aktiv v CITIC pokračoval letos v únoru, kdy se do českých rukou vrátily aerolinky Smartwings. Svůj poloviční podíl Číňané prodali českým investorům v čele s miliardářem Jiřím Šimáněm.
Cenovka se nejspíš pohybovala kolem 44 milionů eur (1,1 miliardy korun) – tolik nabízely před dvěma roky za stejný podíl izraelské aerolinky Israir. Nyní po „vyštípání“ Číňanů jsou Smartwings opět na prodej.
Další na řadě se zdá být cestovní agentura Invia, kterou Číňané vlastní společně se skupinou Rockaway Jakuba Havrlanta. Hospodářské noviny začátkem května uvedly, že prodej Invie je už v plném proudu, za posledních dvacet let měnil největší zdejší internetový prodejce zájezdů majitele už několikrát.
Bude čínský výprodej v Česku pokračovat? Stále zde zbývají aktiva za miliardy korun. Číňané, kteří měli kdysi ambici koupit polovinu finanční skupiny J&T, v ní podle poslední zveřejněné výroční zprávy z roku 2022 drží podíl 9,9 procenta. A patří jim zmíněný Žďas a Pivovary Lobkowicz.
V Praze si drží dva luxusní hotely, Le Palais Art Hotel Prague na Vinohradech a Mandarin Oriental na Malé Straně, a v centru metropole pak historickou budovu bývalé Živnostenské banky na Příkopech a administrativní komplex Florentinum. Podle experta na trh komerčních nemovitostí, který si nepřál být jmenován, kupovali Číňané tyto nemovitosti relativně draze a v tuto chvíli by jejich prodej nedával ekonomicky smysl.
Když Miloš Zeman popíjel v roce 2016 s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Praze pivo, vypadalo čínské byznysové angažmá v Česku mimořádně ambiciózně. Podepsaly se dohody za 230 miliard korun a na nepříjemné detaily velkolepé návštěvy čínského vůdce – například bojůvky peroucí se za přihlížení policie s lidmi poukazujícími na porušování lidských práv – se zapomnělo.
Dohody však zůstaly pouze na papíře. Z dat České národní banky je vidět, že do české ekonomiky od roku 2016 nepřitekly stovky čínských miliard ani zdaleka – většině firem, které se na celém podbízení se diktatuře podílely, zbyla po Číňanech pouze bezcenná memoranda.
Ne že by se hlavní propagátor „restartu“ česko-čínských vztahů nesnažil. Nepočítáme-li Polsko a Slovensko, nebyl Miloš Zeman během dvou funkčních období v žádné jiné zemi tolikrát jako v Číně, kam zamířil v letech 2014, 2015, 2017, 2018 a 2019.
Čína však zájem o byznys v Česku nejeví. Naposledy se to ukázalo loni v létě, kdy společnost Tinci Materials zařízla v Bohumíně na Karvinsku projekt za 870 milionů korun. Původně plánovala vybudovat závod na produkci elektrolytu k plnění lithium-iontových baterií, ale nakonec se ho rozhodla postavit v Maroku.
