Bývalý americký prezident Donald Trump v dubnu řekl skupině představitelů ropného a plynárenského sektoru, že by měli darovat miliardu dolarů (kolem 23 miliard korun) na jeho kampaň za znovuzvolení.
Řekl jim, že by to pro ně bylo výhodné, protože v případě návratu do Bílého domu by zrušil environmentální regulace, které na sektor fosilních paliv dopadají.
S odvoláním na informované zdroje o tom tento týden informoval deník The Washington Post (WP) a také list The New York Times (NYT).
První z uvedených listů epizodu popisuje jako mimořádně přímý návrh v podání exprezidenta, který si opět zajistil nominaci Republikánské strany do listopadových voleb.
V kampani se přitom netají odmítáním snah o odklon od fosilních paliv, který je podle části odborné veřejnosti nutný k odvrácení extrémních klimatických změn. Trump často mluví o tom, že chce „vrtat bejby, vrtat“.
S představiteli ropného a plynárenského sektoru se exprezident podle NYT setkal 11. dubna na Floridě, přičemž setkání zorganizoval ropný magnát Harold Hamm.
Mezi přítomnými byli manažeři firem ExxonMobil, Chevron anebo plynárenské společnosti EQT Corporation, zastoupena byla i lobbistická skupina American Petroleum Institute.
Podle deníku WP si jeden z účastníků stěžoval, že odvětví čelí tíživé regulaci, přestože vynaložilo 400 milionů dolarů na prosazování svých zájmů ve Washingtonu. „Trumpova odpověď některé manažery v místnosti ohromila,“ pokračuje list.
Exprezident podle tisku reagoval výzvou, aby firmy v sektoru fosilních paliv silně finančně podpořily jeho kampaň, která dosud ve výběru příspěvků zaostává za Bidenovým táborem.
Uvedl přitom, že chce v případném druhém mandátu rušit a uvolňovat takzvaná zelená opatření, podobně jako to činil v letech 2017 až 2021.
Darování miliardy dolarů označil za výhodné, s ohledem na odvody a regulace, kterým by se díky tomu sektor těžby ropy a plynu mohl vyhnout, píše WP.
Mluvčí Trumpova štábu Karoline Leavittová se k obsahu setkání nevyjádřila, napsal NYT. V prohlášení místo toho napadla prezidenta Bidena, kterého podle ní ovládají extremisté prosazující „tu nejradikálnější energetickou agendu v dějinách“.
Demokrat Biden, který rovněž usiluje o znovuzvolení, označuje změny klimatu za existenční hrozbu pro lidstvo a hlásí se ke snaze snižovat emise skleníkových plynů oteplujících planetu.
Trump naopak v minulosti označil závěry vědců o lidstvem způsobených změnách klimatu za „hoax“ a vymezuje se například vůči podpoře výroby aut na elektřinu.
Bidenova vláda od nástupu do úřadu přijala řadu klimatických opatření, především v roce 2022 prosadila masivní investice do odklonu od fosilních paliv v čele s elektromobily.
Zpřísňuje emisní limity pro vozidla a vytyčila si za cíl dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, podobně jako Evropská unie.
K naplnění tohoto cíle ale zatím Spojené státy nesměřují. Jak poznamenal WP, ve skutečnosti i přes stížnosti ropných společností v posledních letech produkce ropy i zemního plynu v zemi narůstá.
Spojené státy loni produkovaly nejvíce ropy ve svých dějinách a největší ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykazují vysoké zisky.
