Nechybělo moc a velký fotbal si nikdy nezahrál. Než by sklopil uši a přizpůsobil se přísným trenérům, radši v tátově autodílně vyměňoval zákazníkům motorový olej a vadné svíčky v zapalování. Pak zmizel na vojnu, kde třídil došlou poštu. „Potřeboval jsem dostat po čuni,“ říká Milan Petržela s odstupem dvaceti let.
