Má-li někdo představu pojmu Systému v množině vzájemně si konkurujících prvků zvané neřízený Trh, tak je to jen nábožensky tržně věřící naivka, který neví, že trh nelze ve své podstatě nikdy pokládat za nějaký systém, který je schopen sám sebe regulovat směrem k trvalé vlastní stabilitě.
Předesílám, že „problém trhu peněz“ nejprve záměrně pojmenuji zcela obecně, aby bylo jasno, že jak ve fyzické, tak i v biologické přírodě vládnou analogicky vzájemné vztahy jednotlivých jejích prvků podobně, jako v sociálních a hospodářských vztazích lidských společenství. No a pokud si právě tohle uvědomíme, tak při patřičném nadhledu nad věcí nám bude jasné, že to, co platí například v biologii, v mechanice, elektronice nebo chemii, podobně platí i v mezilidských vztazích a potažmo i v ekonomických „systémech“ lidských civilizací a v jejich vztazích peněžních. Takže, prosím, nejprve si vyjasněme pojmy:
Budeme-li tedy konstatovat, že tu dnes máme „systém“ zvaný kapitalismus, tak co to tedy znamená? Znamená to, že pro něj je typické, že se všechny jeho řídící sociální prvky stále a jen vzájemně sobecky a silově přetahují o své vlastní existenční výhody, renty a zisky, vygenerované především činností těch prvků druhých (řízených) – a to je v ideologii kapitalismu nazýváno vždy a právě – jako ten jeho slavný a údajně svobodný TRH.
No a z toho vyplývá už jen jeden možný závěr: Předpoklad, že prý ten samoregulující se Trh v kapitalismu existuje jako systém, tak to je už pouze a jen představa ekonomických ideologů a nikoliv skutečnost. Představa naprosto mylná, jelikož právě ta povinně nutná vzájemná spolupráce jednotlivých elementů takového „systému“ je v tomto trhu vždy soustavně rozbíjena dílčími zájmy jeho jednotlivých činitelů zaměřenými (namísto spolupráce) jen na konkurenci, navíc zhusta kořeněnou podrazy a intrikami. O odolnosti vůči nesprávné obsluze už vůbec nemluvě.
Také – a je to právě ten Trh, v němž ti lidé mladí (plus ti nezkušení nebo hloupější starší), a to vždy jen do okamžiku vlastního bankrotu – si ho představují coby ráj pro tu svou vytouženou „svobodu podnikání“. Je proto pak i logické konstatovat, že povinně nutné ekonomické a finanční základy takového tzv. „systému“ jsou právě tím vzájemným podrážením všech všemi soustavně a neustále ničeny, přičemž „systém“ se tak brzy stává nefunkčním a výsledkem jsou krize. Krize jakožto agonie ekonomiky nesoběstačného státu, státu v platební neschopnosti, v sankcích a exekucích, s nezaměstnaností – paradoxně vlivem dovozu a nadprodukce neprodejných zbytečností – a naopak nedostatku potravin a věcí nezbytných.
No a jak právě ty krize dnes řeší finančně-bankovní a korporátní elity kapitalismu? Ty z těch krizí kdysi mívaly zpočátku plné gatě, ale pak si časem uvědomily, že pomocí krizí a propagandy „krizového“ strašení lidu lze právě těch krizí výborně využít a tím lidi docela pohodlně, úředně a exekučně šikanovat a tvrdě ovládat. No a že později je výsledkem toho všeho jen fašizace společnosti, válka a nejnověji – ten vůbec nejgeniálnější výmysl, zvaný pandemie? A proč by bankovní elity mělo zajímat, že vše je už zase jen intrika a podvod, pokud ten fašismus právě ty elity bude navíc i policejně chránit a existenčně je nezničí, když už si ho samy stvořily?
Co tedy říci závěrem? Má-li někdo představu pojmu Systému v množině vzájemně si konkurujících prvků zvané neřízený Trh, tak je to jen nábožensky tržně věřící naivka, který neví, že trh nelze ve své podstatě nikdy pokládat za nějaký systém, který je schopen sám sebe regulovat směrem k trvalé vlastní stabilitě. A paradoxně právě proto elity dnes klidně krize vyvolávají, kdykoliv potřebují vlastnímu lidu nasadit mohutnější chomout a víc mu přitáhnout opratě (o vyvražďování zbytečných podlidí už opět nemluvě).
Je tedy kapitalismus a jeho finanční sféra nějakým společenským Systémem, anebo je to jen záměrně vytvářený chaos peněz a totalitní moci bank a korporací jištěný tyranským fašismem obrany lichvářů a vlastníků výrobních prostředků? Je tedy kapitalismus něco jiného, než věčný sociální boj elit proti všem ostatním, kteří se v takovém „systému“ nacházejí?
Měla snad proto socialistická revoluce ve svém začátku jinou možnost, než znárodnit nerostné a biologické bohatství přírody a potom především a ihned(!) banky a výrobní podniky a právně tak nastolit sociální smír a spravedlnost? Jenže pozor! Také i ty znárodněné banky a podniky pak ve vnitřní ekonomice státu někdo musí soustavně a zodpovědně systémově řídit a nikoliv je nechat napospas té kdysi tak hloupě vychvalované „neviditelné ruce trhu“ v národním hospodářství. A také socialismus si musí od samého začátku umět sám pro sebe předem vyprojektovat a vytvořit systémovou obranu proti vlastní nesprávné obsluze!
Neviditelná ruka trhu peněz, zboží a služeb má tudíž logicky oprávněné místo jen v mezinárodním obchodu suverénních států, za podmínky smluvně zbožového a energetického barteru, pouze účetně(!) evidovaného v měně nějakých smluvně dohodnutých „nadnárodních peněz“ typu převoditelného dolaru, jüanu, rublu, či eura s trvale stabilním kurzem. Podle mého názoru to jinak nejde.
