V lednu zveřejněné statistiky o stavu tuzemského e-commerce sektoru odhalily, že loňských 12 kalendářních měsíců se z pohledu internetových nákupů neslo ve znamení nebývale vysokých čísel. Dle údajů Asociace pro elektronickou komerci dosáhly tržby provozovatelů e-shopů hranice 196 miliard korun, což v meziročním znamenalo zlepšení o více než čtvrtinu.
Tento příznivý jev způsobený koronavirou krizí, která zdá se stále nebere konce, má však i své stinné stránky. A to zejména na trhu s logistickými sklady a průmyslovými halami. Prostá logika totiž praví, že čím víc zboží si spotřebitelé na internetu objednají, o to většími skladovými prostory musejí jednotliví obchodníci disponovat. Jenže právě zde vzniká problém.
Většina dosud v Česku existujících skladů své nájemce již má. Za celý loňský rok se dle údajů poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate takto pronajalo na 1,37 milionu metrů čtverečních plochy. Za prvních šest měsíců roku 2021 to však bylo celých 1,2 milionu, díky čemuž má letošek našlápnuto k tomu stát se z hlediska realizované poptávky dosud nejsilnějším ročníkem vůbec.
Aktuální míra neobsazenosti logistických skladů a průmyslových hal se nachází na úrovni pouhých 2,2 procenta. Zdaleka nejhorší situace panuje v okolí dvou největších tuzemských měst. Kdo by v Praze, respektive v Brně nyní sháněl haly nad dva tisíce metrů čtverečních, měl by navzdory snahám developerů zkrátka smůlu.
„I přes robustní výstavbu se kvůli vyšší ceně stavebních materiálů a nedostatku kapacit ve stavebnictví trh potýká s termíny, a tedy i nedostatkem pronajímatelných prostor,“ potvrdil Dušan Drábek, vedoucí oddělení pronájmu průmyslových a logistických nemovitostí BNP Paribas Real Estate. Majitelé skladů a výrobních hal se přirozeně snaží této situace využít ve svůj prospěch: „V kombinaci s absencí rozvojových pozemků a jejich rostoucí cenou pozorujeme zvyšování nájemného napříč celým Českem až k úrovni 5,3 eur (135 korun) za metr čtvereční měsíčně.“
Od letošního dubna do června stihli developeři vystavět haly, jejichž celková kapacita zaujímá na 86 tisíc metrů čtverečních. V aktuálním čtvrtletí pak probíhá výstavba celé řady dalších logistických skladů o ploše přesahující hranici 600 tisíc čtverečních metrů. Celou jednu šestnáctinu, respektive 36 tisíc čtverečních metrů si z toho si pro sebe uzme internetový gigant Alza, pro něhož developer GLP buduje zbrusu novou halu v Chrášťanech u Prahy.
Současně s tím je však potřeba zmínit, že během jara se pronajala plocha o velikosti 410 tisíc metrů čtverečních, přičemž v rámci nových pronájmů došlo ve srovnání s rokem 2020 k nárůstu o úctyhodných 52 procent na současných 271 tisíc čtverečních metrů. Značně k tomu přispěl i další známý maloobchodní prodejce, a sice společnost OKAY, která si pro svůj rozvíjející se byznys pronajala 25 tisíc metrů čtverečních plochy ve VGP Parku Prostějov.
Podle Kamily Breen, která se v BNP Paribas specializuje na poradenství a průzkum trhu, se na současném stavu s nedostatkem volných skladových ploch nic nezmění minimálně ještě rok a půl: „Během následujících 18 až 24 měsíců bude klíčovým problémem nová nabídka skladových prostor. Přesto jsme už v lednu předpovídali, že by se celková kapacita moderních industriálních nemovitostí mohla v letošním roce dostat přes 10 milionů čtverečných metrů. Sílící poptávka tuto predikci potvrzuje. Pokud nenastanou další turbulence, bude tato hranice překročena s novým rokem 2022.“
V podobné situaci se vedle Česka ocitají i ostatní evropské země. Také ony se totiž „potýkají“ s rostoucím e-commerce sektorem, který jde ruku v ruce s čím dál náročnějšími požadavky spotřebitelů, jež by své zboží viděli doma nejraději hned po objednání. Tento fenomén pak nutí globální internetové giganty přehodnocovat léta zaběhlou strategii, v důsledku čehož staví řada z nich nová skladiště nikoliv na trhu domácím, nýbrž cílovém, tedy zemi svého zákazníka.
Amazon a spol. skupují evropská skladiště. Chtějí tak řešit aktuální logistické problémy
Jedním z hlavních tahounů v této oblasti byl během uplynulého roku americký Amazon. Další nápor pak přicházel ze strany čínských firem v čele s Alibabou, která má v brzké budoucnosti v úmyslu své evropské skladové prostory ještě mnohonásobně navýšit. Jejich míra nevyužitelnosti se přitom již zkraje letošního února napříč kontinentem pohybovala jen na hranici pěti procent.
