Kverulant.org již v roce 2013 odhalil tunel, který se vymyká běžným měřítkům. Jde o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov, za který stát do října 2019 utratil již téměř 4 miliardy korun. Přitom CRAB je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka, která shromažďuje informace o pouhých 2,5 tisících budov v majetku státu. Cílem Kverulanta je dosáhnout potrestání viníků. To se mu přes veškerou snahu stále nedaří, a tak největší tunel v dějinách českého IT pokračuje. Nejnověji uzavřením smlouvy s IBM na dodání software za téměř 350 milionů korun. Podpisu smlouvy však nepředcházelo žádné výběrové řízení. Kverulant opět protestuje a dnes podal stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Centrální registr administrativních budov (CRAB) je software, který provozuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Jde o systém velmi nepřesný, plný nedostatků do té míry, že počet v něm evidovaných budov dokonce klesá. Kverulant podal hned několik stížností a trestních oznámení ve snaze tento tunel zastavit. Vše bylo marné, a tak dosud nepotrestaní tuneláři ve státním dresu pokračují.
V létě 2019 ÚZSVM v tichosti zorganizoval dvě výběrová řízení na další práce na programu CRAB a na Informačním systému majetku státu (ISMS), jehož je CRAB součástí. To celé pouhých 5 měsíců před koncem platnosti současné smlouvy s IBM. Zadávací dokumentaci zveřejnil ÚZSVM pouze na stránkách dalšího IT tunelu NEN. Nabídky měly být předloženy ve zkráceném termínu 30 dnů tak, aby jediným možným dodavatelem byl opět ten stávající. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 15. srpna 2019. Veškeré práce na modulu CRAB (analýza a customizace systému, migrace dat, pilotní iniciace provizorního CRAB, testování a základní školení) v celkové předpokládané ceně 110 milionů korun měly být hotové do konce roku 2019, kdy měl být spuštěn ostrý provoz.
V prvním výběrovém řízení na zajištění služeb CRAB byly podle informací ÚZVSM z počátku listopadu 2019 podány tři nabídky. Mezi nabídkami nabídka firmy IBM nebyla. ÚZSVM rozhodl o vítězi a následně byla podepsána smlouva. Podle vlastního tvrzení ÚZSVM do konce roku 2019 platil 63,2 milionu korun ročně, podle nové smlouvy je to nyní prý jen 7,4 milionu korun ročně. Úspora tak je téměř 90%. Kverulant věří, že neúčast IBM na tomto výběrovém řízení a skutečnost, že došlo ke zlevnění služby o jeden řád, byly způsobeny jeho neustávajícími protesty a zejména tím, že na chystaný tunel včas upozornil svým podáním na Úřad na ochranu hospodářské soutěže v srpnu 2019. Tolik k celkem dobrým zprávám.
Jinak tomu však bylo s druhou zakázkou, na systém ISMS za 484 miliony korun. I ten by měl být v ostrém provozu 1. ledna 2020. Je naprosto evidentní, že se o žádnou skutečnou soutěž nejednalo. Nový teoretický dodavatel systému CRAB či ISMS by se do konce roku nejspíš ani nedokázal seznámit se všemi úředníky, kteří mu mají poskytnout informace tak, aby vůbec mohl zahájit provedení analýzy. Další pojistkou na pokračování velmi lukrativního tunelu je skutečnost, že ÚZSVM není vlastníkem datového modelu. Tím je IBM. Kverulant je přesvědčen, že ÚZSVM se opět pokusil vytvořit s IBM tunel na další stovky milionů Kč z kapes daňových poplatníků, a proto v srpnu 2019 podal žádost o prošetření obou tendrů k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Jistě nejen Kverulantovo podání vedlo k tomu, že ÚZVSM nakonec smlouvu s IBM za 484 milionů korun neuzavřel. Horší bylo, že úřad „obdržel nabídky od více účastníků, jedním z nich však byly uplatněny opravné prostředky, které v současné době představují překážku pro uzavření smlouvy“. Znamená to zřejmě, že některá z firem se odvolala proti podmínkám soutěže. Jenže ÚZVSM tlačil čas: jak už bylo zmíněno, současnému provozovateli firmě IMB končila úderem posledních hodin roku 2019 smlouva. A tak ÚZSVM uzavřel s IBM smlouvu za 347 milionů bez jakékoliv soutěže v takzvaném režimu JŘBÚ (jednací řízení bez uveřejnění).
Jednací řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je však naprosto výjimečným postupem, který vždy deformuje, resp. vylučuje hospodářskou soutěž o zakázku. I proto je zadavatel oprávněn použít tento postup výlučně za splnění zákonem taxativně stanovených podmínek, a přesně to se nestalo. Navíc zadávání veřejných zakázek spadá do oblasti práva harmonizované v rámci Evropské unie, konkrétně ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek. Článek 50 preambule této směrnice mimo jiné uvádí: „S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by jednací řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné z mimořádně naléhavých důvodů, které veřejný zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat (…)“ A právě zde je zakopán onen pověstný pes. Úřad samozřejmě věděl mnoho let dopředu, že smlouva s IBM končí k 1. lednu 2020, a samozřejmě mu nic nebránilo, aby již dávno vypsal zakázku rovnou na nový systém ISMS jako celek, aby se zbavil závislosti na IBM. To by však nejen v jeho čele museli sedět lidé, jejichž zájmem je služba veřejnosti, a nikoliv tunelování veřejných rozpočtů. Kverulant tedy opět protestuje a červnu 2020 podal další stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
ÚZSVM samozřejmě ví, že uzavřít z ruky smlouvu za téměř 350 milionů korun je docela velký průšvih. A tak se ředitelka ÚZVSM Kateřina Arajmu pokusila z podpisu smlouvy s IBM alespoň trochu vyvinit. Do vlády 25. května 2020 prostřednictvím své nadřízené ministryně financí předložila materiál s nic neříkajícím názvem „Informace o uzavření smlouvy o poskytování služeb majetkového a ekonomického modulu zadané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Arajmu v něm píše, že coby generální ředitelka od ledna 2015, kdy „se situace začala intenzivně řešit“, to za pět let ve funkci prostě nemohla stihnout.
Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulant.org
