Přenos virů ze zvířat na lidi je naopak stále častější. V pondělí to uvedli experti z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodního výzkumného ústavu pro hospodářská zvířata (ILRI).
Ebola, MERS nebo západonilská horečka jsou jen některá z dalších takzvaných zoonotických onemocnění (přenášených ze zvířat na člověka). A jejich šíření pomáhá narušení životního prostředí, píše portál tvnoviny.sk.
"I když mnoho lidí ve světě nákaza Covid-19 překvapila, ti z nás, kdo se v práci zabývají chorobami zvířat, zaskočeni nebyli. Tohle byla velmi předvídatelná pandemie," má jasno Delia Randolphová, veterinární epidemioložka ILRI a hlavní autorka znepokojivé studie.
Randolphová také upozornila na "velmi jasný trend" pozorovatelný už od 30. let minulého století. Podle něj až 75 procent chorob, kterými trpíme, pochází z volně žijících zvířat. UNEP i ILRI připomínají, že Covid-19 se rozšířil s největší pravděpodobnosrtí od netopýrů.
"Věda to ukazuje jasně - pokud budeme nadále využívat volně žijící zvířata a ničit naše ekosystémy, tak můžeme v dalších letech očekávat plynulou vlnu nemocí přenášených ze zvířat na lidi," tvrdí výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová.
Experti zároveň uvádějí, že je třeba, aby světové vlády zavedly aktivní opatření, jejichž cílem bude přenos zoonotických chorob na lidi zarazit.
Ve své zprávě vědci uvedli sedm faktorů, které aktuálně rozsáhlému šíření těchto chorob napomáhají. Je mezi nimi například zvýšená poptávka po živočišných bílkovinách, častější využívání volně žijících zvířat nebo změny klimatu.
V odborné zprávě se také píše, že každý rok zemřou na zanedbanou zoonotickou chorobu přibližně dva miliony lidí - většina v zemích s nízkými nebo středními příjmy.
Pandemie má vliv na to, jak zacházíme s penězi. Více v reportáži:
