Spojené státy nejsou dlouhodobě spokojeny se sumou peněz, kterou do svých armád investují evropské země. Tento stav vyústil až v nedávné rozhodnutí Donalda Trumpa o stažení téměř deseti tisíc vojáků z Německa. Podle generální tajemníka NATO Jense Stoltenberga však není o stáhnutí amerických vojáků definitivně rozhodnuto. Řekl to v rozhovoru pro německý server Deustche Welle.
Kvůli americké nespokojenosti s přístupem aliančních partnerů z evropského kontinentu se v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu členské země shodly na závazku investic ve výši dvou procent HDP do svých armád – řada zemí však tento závazek ani po šesti letech nesplnila (včetně České republiky) a naopak ve stínu koronavirových dopadů na globální ekonomiku se vyskytují volání po redukci vojenských rozpočtů.
To se však nelíbí Trumpově administrativě. Spojené státy totiž vyhrazují pro armádu vysoké obnosy peněz a financují tak i bezpečnost aliančních partnerů. Pro představu – v roce 2019 činil americký armádní rozpočet 649 miliard dolarů, což jedna třetina globálních výdajů na zbrojení a více než investuje do zbrojení dalších osm států, které jsou ve světovém žebříčku hned za Američany, dohromady.
Donald Trump proto minulý týden přišel s nápadem stažení devíti a půl tisíce vojáků ze základen v Německu. Jens Stoltenberg Německo hájí, podle něj zvýšilo investice do armády za poslední roky o 40 procent a do dalších let se počítá s celkovým nárůstem o 80 procent. „Oceňuji Německo jako velmi silného a důležitého aliančního spojence. Německo v posledních letech výrazně zvýšilo investice do armády,“ řekl Stoltenberg.
„Německo hraje klíčovou roli například ve vedení bojových skupin v baltských zemích a také v Afghánistánu,“ uvedl Stoltenberg. „Ovšem samozřejmě očekáváme od Německa více. Svět potřebuje více Německého leadershipu,“ uvědomuje si postupný ústup Američanů ze svých pozic.
O stažení vojáků z Německa nepanuje shoda ani ve Spojených státech, podle agentury Reuters skupina republikánských kongresmanů nesouhlasí s Trumpovým nápadem. I Stoltenberg je toho názoru, že není o posunech amerických vojáků pevně rozhodnuto. „Mluvil jsem s ministrem obrany Esperem a byl jsem ubezpečen, že finální rozhodnutí ještě nebylo učiněno,“ řekl Stoltenberg. Spojené státy by celou záležitost také měly nejdřív probrat s aliančními partnery.
Podle šéfa Severoatlantické aliance však americká vojenská přítomnost na evropském kontinentu je důležitá i pro Spojené státy samotné. „Mír a stabilita v Evropě pomáhá zajistit bezpečí Severní Ameriky. Musíme si uvědomit, že americká přítomnost v Evropě není jen o bezpečí Evropanů, ale také o uplatňování moci USA za evropskými hranicemi na Blízkém východě, v Africe, v Afghánistánu a v jiných regionech,“ upozorňuje šéf NATO.
I tak ale generální tajemník NATO věří v multilaterální řešení a společný postup. Podle Stoltenberga je NATO nejúspěšnější aliancí v historii lidstva díky schopnosti překonání rozdílů a shodě na řešení důležitých otázek, díky čemuž se členské státy mohou vzájemně ochraňovat a udržovat se tak mimo riziko vojenského konfliktu. „Dokud stojíme bok po boku, tak si tím zachováváme mír a naše životy jsou v bezpečí,“ uzavřel Stoltenberg.
