Čtyři státy sousedící s Českou republikou zvládly úvodní nápor koronaviru lépe než západní Evropa. To může být plusem i pro český vývoz, když přesně jeho polovina míří v posledních letech právě k nim. A význam Německa, Slovenska, Polska a Rakouska pro export po pandemii možná ještě vzroste.
Zatímco země jako Itálie, Francie, Španělsko nebo Velká Británie první příval koronavirové nákazy zjevně podcenily, centrální Evropa si zatím vede lépe. Německo má sice zhruba stejný počet registrovaných případů jako Francie, ale pětkrát méně obětí. Díky vyspělému zdravotnictví a dobré organizaci mohli Němci dokonce nabídnout velký převis svých nevyužitých nemocničních lůžek postiženějším národům.
Slovensko, které zareagovalo společně s Českem jako jedna z prvních zemí EU zavedením přísných opatření, dokonce dlouho nemělo žádnou oběť a i v půli dubna registrovalo jen dva mrtvé. Také Polsko zřejmě i díky větší vzdálenosti od evropských epicenter nákazy zatím udrželo vzhledem k počtu obyvatel relativně nízký počet obětí. Rakousko (zejména oblast Tyrolska u hranic s nejpostiženějším regionem severní Itálie) bylo naopak pandemií silně zasaženo hned od začátku a mělo mezi prvními vysoký počet případů. Přesto země nakonec dokázala udržet nákazu pod kontrolou.
Až odezní první fáze krize – tedy boj o zdraví a životy obyvatel – přijde ve druhém sledu rekonstrukce ekonomik. To, že střední Evropa ustála úvodní nápor viru bez velkého kolapsu, může znamenat rychlejší zotavení hospodářství. Pro český vývoz, který v posledních letech zhruba z 50 procent mířil právě do sousedních zemí, je to stěžejní. Po koronaviru se svět a hranice budou otevírat jen pomalu a podle hesla košile bližší než kabát se logicky bude nejdřív a nejrychleji oživovat český obchod s nejbližšími sousedy.
Západní soused Česka patří k nejpostiženějším zemím světa z hlediska počtu nakažených, pyšní se však také jednou z nejnižších úmrtností. Němci to vysvětlují především rychlým a efektivním testováním obyvatel. Virus se díky tomu podaří zachytit v raném stadiu a léčba pak probíhá méně dramaticky.
Navíc má Německo obrovskou kapacitu nemocničních oddělení s potřebnou speciální výbavou. K dispozici má 27 tisíc lůžek intenzivní péče a 25 tisíc ventilátorů. Dalších 10 tisíc ventilátorů objednalo kvůli nástupu pandemie. Dá se říci, že Německo bylo na virus připraveno lépe než všechny ostatní evropské země.
Mnoho firem ovšem přesto očekává v důsledku pandemie obrovské ztráty. Spolková vláda proto sestavila balíček finanční pomoci o celkovém objemu 650 miliard eur, který schválil ve zrychlené proceduře Bundestag. Jedná se o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
Balíček se skládá mimo jiné z grantů pro malé podniky a OSVČ v celkové výši 50 miliard eur. Tyto granty by měly pomoci zejména s provozními náklady, jako jsou nájmy, platby energií nebo leasingové splátky. Dále balíček obsahuje ochranný fond pro společnosti nad 250 zaměstnanců ve výši 600 miliard eur a prostředky na podporu likvidity formou zvýhodněných úvěrů státní banky KfW, a to v neomezené výši.
Úvěrové žádosti jsou přijímány prostřednictvím domácí banky či vybraného finančního partnera. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro malé a střední firmy v rozmezí 1 až 1,46 procenta, u větších firem 2 až 2,12 procenta. Od dubna se stát rozhodl za účelem rychlejší administrace úvěrů neprověřovat finanční zdraví firem a poskytuje půjčky všem podnikům, které o to požádají. Stát do určité výše ručí za 100 procent úvěru.
Německé firmy doufají v takzvaný Nachholeffekt, tedy že pokud nebude průmyslová výroba zastavena na příliš dlouhou dobu, podaří se část výpadku dohnat v letních měsících. Německo si navíc v posledních letech vytvořilo polštář, který se může v krizové době hodit. Oproti jiným zemím EU má relativně nízkou míru zadlužení a díky přebytkům státního rozpočtu v minulých letech může spolková vláda pumpovat do ekonomiky miliardy eur a udržovat ekonomiku v chodu i po delší dobu krize.
Adam Jareš, CzechTrade Düsseldorf
Rovnou do těžké situace, jakou nepamatují moderní slovenské dějiny, nastoupil nový kabinet premiéra Igora Matoviče. Od vlády se čekají reformy a zakročení proti korupci a mafii. Nejdříve ale stojí proti koronaviru. Zdravotní důsledky zatím Slovensko zvládá dobře, tíživé ovšem mohou být ty hospodářské. Národná banka Slovenska predikuje letos propad ekonomiky v rozmezí od 4,5 až do 9,4 procenta. Recese může přechodně připravit o práci 75 až 130 tisíc lidí.
Stát hned přijal první rychlá ekonomická opatření. Proplatí 80 procent platu zaměstnancům firem, jejichž provozovny byly nebo jsou povinně uzavřeny. Bude garantovat poskytnutí bankovních záruk ve výši 500 milionů eur měsíčně, aby banky byly schopny refinancovat podnikatele za výhodných podmínek. Zaměstnanci v karanténě a rodiče na ošetřovném dostávají 55 procent z hrubé mzdy.
Stát poskytuje příspěvek živnostníkům a zaměstnancům firem, kterým významně klesly tržby. Platí odklad záloh daně z příjmu při výrazném poklesu tržeb či možnost zápočtu doposud neuplatněné ztráty z podnikání, a to od roku 2014. Náklady na první rychlá opatření mohou dosáhnout 1,5 miliardy eur, což představuje více než jedno procento slovenského HDP měsíčně.
Nora Gill, CzechTourism Bratislava
Alpská země byla mezi prvními silně zasaženými evropskými státy, nyní se ale zase mezi prvními začíná zotavovat k běžnějšímu provozu. Omezení vycházení je sice prodlouženo až do konce dubna, ale obchody budou fungovat. Od 14. dubna jsou otevřeny malé prodejny a také stavební a zahradní centra. Od 1. května by měly otevřít také velké obchody a například i kadeřnictví.
Od poloviny května by mohlo dojít k postupnému otevírání – pokud se epidemie bude i nadále vyvíjet správným směrem – též v případě sportovišť, bazénů nebo fitness center. Také by se v polovině května mohly začít otevírat i školy, což napomůže k návratu do běžného fungování v řadě firem, protože se rodiče budou moci vrátit na pracoviště. Od července by se pak znovu mohly začít konat hromadné akce, což je signálem, že by se na podzim v Rakousku opět mohly rozběhnout například veletrhy nebo konference.
Příliš pozitivní ovšem nebyl komentář premiéra Sebastiana Kurze ohledně cestování. Uvedl, že dokud proti koronaviru nebude vyvinuta účinná vakcína, neumí si představit cestování bez jakýchkoli omezení, jak tomu bylo před krizí. Hrozí podle něj, že by virus mohl být do země znovu zavlečen.
Bank Austria v nové prognóze hovoří o poklesu rakouského HDP o 0,6 procenta, což by byl nejslabší výsledek od roku 2009. Pro první pololetí dále předpokládá technickou recesi, ale následně o to silnější růst, který by měl v roce 2021 činit dvě procenta. Bank Austria dále očekává deficit státního rozpočtu 1,2 procenta HDP, inflaci kolem jednoho procenta a nezaměstnanost zhruba 7,3 procenta. Už na konci března se ovšem počet nezaměstnaných zvýšil o 170 tisíc lidí. Obecně je rakouská ekonomika silně závislá na vývoji v Německu, kam míří 30 procent vývozu. Efekt na hospodářský růst v Rakousku bude mít i situace v Číně a pokles tamní poptávky.
Julie Havlová, CzechTrade Vídeň
Pro zmírnění dopadů koronaviru představila polská vláda „protikrizový štít“. To je soubor celé řady opatření. Souhrnně platí, že vláda uvolní na pomoc podnikatelům a podporu ekonomiky přibližně 10 procent HDP. Záchranný štít se skládá z pěti pilířů – bezpečnosti zaměstnanců, finanční podpory firmám, ochrany zdraví, posílení finančního systému a programu veřejných investic. Centrální banka například výrazně snížila úrokové sazby, podnikatelé získali různé úlevy v oblasti odvodů či možnost čerpat zvýhodněný úvěr s jen symbolickým úrokem.
Ivo Šipl, CzechTrade Polsko
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
