Jak vypadá skutečný lídr, který dokáže svou zemi vést i v době krize? Pro příklad nemusíme chodit daleko – stačí se podívat do Německa, Dánska, Finska či na Island. Ještě si k tomu přidejte, jak současnou situaci zvládají na Tchaj-wanu i na Novém Zélandu, a recept na úspěch je jasný. Pandemie koronaviru je ukázkou toho, jak si v krizových situacích umějí poradit […]
The post Co mají společného země, které úspěšně bojují proti koronaviru? Vládnou jim ženy appeared first on Forbes.
Jak vypadá skutečný lídr, který dokáže svou zemi vést i v době krize? Pro příklad nemusíme chodit daleko – stačí se podívat do Německa, Dánska, Finska či na Island. Ještě si k tomu přidejte, jak současnou situaci zvládají na Tchaj-wanu i na Novém Zélandu, a recept na úspěch je jasný. Pandemie koronaviru je ukázkou toho, jak si v krizových situacích umějí poradit ženy.
Mnozí budou jistě namítat, že se jedná o malé země, ostrovy nebo že jsou to všechno jen světlé výjimky. Německo je ale velké dost, a přece se s nákazou dokáže poprat dramaticky lépe než ostrovní Velká Británie.
Ženy stojící v čele těchto států světu názorně ukázaly, že vláda může být založena i na jiných principech, než na jaké jsme většinou zvyklí od mocných mužů. Které to jsou?
Německá kancléřka Angela Merkel svým krajanům už ze začátku na rovinu sdělila, že přichází nebezpečný virus, který může potenciálně nakazit až 70 procent německé populace. „Situace je vážná,“ prohlásila, „tak ji berte vážně.“ Protože se svým doporučením řídila sama, následoval ji v tom i celý národ.
Testovat se začalo od samého počátku, a tak Německo přeskočilo fáze popírání, hněvu i pokrytectví, které se prostřídaly v tolika jiných státech a například Ameriku nasměrovaly ke smutným rekordům. V Německu se poměr nakažených a mrtvých drží na výrazně lepších hodnotách než jinde, a dokonce to vypadá, že se ochranná opatření začnou brzy uvolňovat.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen byla jednou z prvních, kdo proti viru zakročili. Už v lednu, kdy se v zemi objevil první případ nákazy, přišla s balíčkem 124 opatření proti jeho šíření. Nemusela se proto tak jako nespočet jiných států uchýlit k plošné karanténě.
S pouhými šesti případy úmrtí se Tchaj-wanu, který se právě do Evropy a Spojených států chystá poslat 10 milionů roušek, podařilo epidemii udržet pod kontrolou. Díky včasné a rychlé reakci prezidentky Jing-wen označila CNN ostrovní stát za „jednu z nejúspěšnějších zemí“ v boji proti koronaviru.
Jacinda Ardern, premiérka Nového Zélandu, šla cestou včasných karanténních omezení. Svým spoluobčanům přitom dala jasně najevo, o jak závažnou situaci jde, když zavedla nouzový stav.
Domácí karanténu pro všechny cestující do Nového Zélandu nařídila neuvěřitelně brzo – v době, kdy bylo v zemi pouhých šest nakažených. Zanedlouho poté následovalo i úplné uzavření hranic pro cizince.
Právě jasnost a rozhodnost udržely Nový Zéland nad vodou. Od poloviny dubna zaznamenala země jen čtyři nová úmrtí, a zatímco ostatní státy zvažují uvolnění ochranných opatření, Ardern zavádí nová. Naposledy například všem Novozélanďanům vracejícím se domů nařídila dvoutýdenní karanténu ve vymezených lokalitách.
Island, který v čele s premiérkou Katrín Jakobsdóttir všem svým občanům zaručuje bezplatné testování na koronavirus, se má stát zázemím pro případovou studii o skutečné míře šíření covid-19 i úmrtnosti na toto onemocnění. Zatímco ve většině států mají nárok na testování jen lidé, u nichž se příznaky rozvinuly, Island testování rozjel na plné obrátky: celkem už bylo otestováno pětkrát více lidí než v celé Jižní Koreji.
Navíc v zemi funguje systém chytré karantény, díky němuž nebylo potřeba zavádět plošný zákaz vycházení ani uzavírat školy.
Když byla loni v prosinci ve Finsku zvolena novou předsedkyní vlády Sanna Marin, stala se vůbec nejmladší hlavou státu na světě. Právě tato mileniálka nasadila proti koronaviru těžký kalibr v podobě influencerů na sociálních sítích.
Uvědomila si totiž, že zdaleka ne všichni sledují tradiční informační kanály, jako jsou noviny nebo televize, a proto influencery vyzvala, aby na svých kanálech šířili informace o vývoji pandemie.
Norská premiérka Erna Solberg přišla s neotřelým nápadem spojit se s nejmladšími občany své země prostřednictvím televizního vysílání. Navázala tak na krátkou, tříminutovou tiskovou konferenci dánské předsedkyně vlády Mette Frederiksen, která se konala o pár dní dříve.
V průběhu své neobvyklé konference, na niž byl vstup dospělým zakázán, zodpověděla Solberg dotazy dětí ze všech koutů země, a především zdůraznila, že je naprosto v pořádku mít v takové situaci strach.
Originalita a přímočarost tohoto nápadu člověka zahřejí u srdce. Kolik podobně jednoduchých a lidských inovací by svět poznal, kdyby bylo ve vrcholné politice více žen?
Projevy výše uvedených dam jsou plné empatie a solidarity, které jako by pocházely z jiného vesmíru. Člověk má až pocit, že některá z nich každou chvíli vystoupí z obrazovky, aby ho sevřela ve vřelém objetí.
A teď si vystupování těchto žen srovnejte s manýrami „siláků“, využívajících současnou krizi k utužení svých autoritářských režimů. Trump, Bolsonaro, Duterte, Orbán, Netanjahu, Putin… Ti všichni se místo skutečné starosti o svůj lid zříkají zodpovědnosti a neustále házejí vinu na všechny kolem sebe. Dovedete si představit ten povyk, co by se spustil, kdyby se například jako Trump vyjadřovala nějaká ženská politička?
Rok co rok vznikají výzkumy, z nichž vyplývá, že ženský styl vedení toho má hodně co nabídnout. Až příliš mnoho politických organizací i společností se však nadále snaží ženy přesvědčit, že pokud chtějí uspět, musejí se chovat jako muži. Námi zmíněná šestice mimořádných žen je však živým důkazem opaku.
The post Co mají společného země, které úspěšně bojují proti koronaviru? Vládnou jim ženy appeared first on Forbes.
