Masivní šití látkových roušek či výroba desinfekčních prostředků ze všeho, co je zrovna po ruce, nejsou ty jediné aktivity, které pomáhají v boji proti pandemii koronaviru. Výrazněji se začaly využívat i moderní technologie, například trasování pohybu nakažených na základě dat o pohybu jejich mobilního telefonu. Vědci z Českého vysokého učení technického pak do boje s šířením viru zapojili umělou inteligenci, která na základě veřejných dat radí, kdy je vhodné jít do obchodu či lékárny. S nasazením těchto moderních postupů ovšem souvisejí i etické otázky.
Tento článek pro vás odemykáme ze sekce Premium
V první linii boje se šířením nemoci covid-19 nestojí jen obdivuhodné nasazení zdravotníků či až absurdní „reality show“ Šije celé Česko. Asociace provozovatelů mobilních sítí už dříve oznámila, že na základě dohody se státem pomůže hygienikům s trasováním pohybu nakažených. Jednoduše řečeno tedy poskytnou operátoři hygienikům a potažmo státu data ze svých sítí o tom, kde se daný člověk (respektive jeho mobil) pohyboval v posledních čtrnácti dnech, aby mohli vystopovat další potenciálně nakažené lidi.
„Moderní technologie pomáhají nakaženým si vzpomenout a hygienikům správně se zeptat,“ uvedl ke spolupráci výkonný ředitel asociace Jiří Grund. Do té doby měli hygienici pro možnost trasovat pohyb nakaženého jen tradiční nástroje jako otázky po telefonu, zápisky na papír a přepisování do tabulek. „Problém nastával, když si nakažený při pohovoru kontakt s určitou skupinou lidí nevybavil. Takovou skupinu lidí nebylo možné nijak upozornit na možný kontakt s nákazou a požádat je například, aby důkladněji sledovali svůj zdravotní stav,“ doplnil Grund.
Oznámená spolupráce, o níž operátory požádalo samo ministerstvo zdravotnictví, ale vzbudila také několik zásadních otázek o míře a přiměřenosti předávání těchto dat státu. I proto úřady i operátoři nezapomínají zdůrazňovat, že údaje o pohybu nakažených jsou předávány „jen se souhlasem nakaženého a v minimálním rozsahu nezbytném pro trasování pohybu“. Současně však platí, že nakažený má zákonnou povinnost sdělit hygienické stanici místa s vysokým výskytem osob, která v poslední době navštívil, či jména osob, se kterými se setkal. Na výběr tedy moc nemá.
Koronavirus v bodech: jak se chránit před nákazou, komu hrozí a co dělat v případě podezření na COVID-19?
Otázky na využití trasování pomocí mobilního telefonu tak už musel řešit i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten svou argumentaci opřel především o to, že platí nouzový stav, což je období, kdy „je možné na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit některá práva a svobody“. Odkazuje se při tom na usnesení vlády číslo 250 ze dne 18. března 2020, kde mimo jiné stojí, že „vláda schvaluje nastavení pravidel a vytvoření právního rámce pro orientační trasování polohy osob, u kterých byla prokazatelně potvrzena nákaza covid-19, ve sledovaném období a na základě jejich informovaného souhlasu.“
„Pokud je to nezbytné ke zjištění ohniska nákazy, mohou orgány ochrany veřejného zdraví požadovat u telekomunikačních operátorů údaje o pohybu osob vyplývající z lokalizačních údajů zjištěných z mobilního telefonu. Dotčené osoby však musí být o takovém opatření informovány,“ vysvětlil úřad současnou situaci. Zároveň podle něj musí být respektovány obecné zásady shromažďování osobních údajů včetně přiměřenosti těchto opatření.
„Bez jasného a výslovného souhlasu nakaženého nebudou operátoři jakákoliv lokalizační nebo provozní data k podpoře trasování jeho pohybu zpracovávat. Toto řešení pomůže k zastavení šíření infekce a současně plně respektuje i vysoké standardy ochrany soukromí,“ ujišťuje za APMS Grund.
Anonymizovaná data o pohybu mobilních telefonů navíc nacházejí využití i v řadě dalších aplikací. Zapojila se například společnost Seznam.cz se svou aplikací Mapy.cz, která v rámci iniciativy COVID19CZ sdružující několik set IT odborníků z Česka nabídla možnost dobrovolného sdílení polohy za účelem informování uživatelů o možnosti setkání se s nakaženým. „Díky sdílení polohy můžeme v budoucnu vypočítat, zda jste se po významnou dobu mohli nacházet na stejném místě jako člověk pozitivně testovaný na covid-19,“ vysvětlila firma.
Zmíněná iniciativa ale u této služby zdaleka nekončí. Dále intenzivně jedná se státní správou o tom, který z přístupů, technologií či aplikací by pomohl. Jednou z prvních takových aplikací má být vedle již zmíněné aktivity Seznamu moderní callcentrum, které má být dostatečně kapacitně dimenzované na to, aby zvládalo extrémní nápor. Zapojit se do něj má celá řada českých callcenter, která pro něj vyčlenila a spojila své síly.
Čtěte také komentář k tématu: Velký bratr je nahý
„Domníváme se, že IT komunita nemůže stát stranou dění, aniž by se zapojila do zvládnutí krizové situace. Naším cílem je pomoci státu, veřejnosti, ale zejména těm, kteří stojí v první linii: zdravotníkům, hygienikům, záchranářům. Práce v tuto chvíli koordinují zástupci českých firem Seznam.cz , Alza.cz, Keboola, Pale Fire Capital, O2, mluvii, Clevermaps, Česko.Digital, Liftago, Stories.bi, DataSentics, Expertkom,Actum a WMC/Grey,“ uvedl Facebooku známý IT odborník a internetový podnikatel Patrick Zandl.
Svou umělou inteligenci do boje s koronavirem vyslala i Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického. V rámci projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace, uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. I tato technologie stojí na komunitním sběru anonymních dat a tým vědců stojících za projektem proto nyní vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Projekt byl spuštěn teprve minulý týden. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. „Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn, kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku,“ vysvětlila Libuše Petržílková z ČVUT.
Pro správné fungování systému je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude dostupná zdarma.
