Před pěti lety německá vláda doporučila svým občanům, aby si pro případ nouze vytvářeli zásoby jídla a pití alespoň na deset dní. To je ale třeba ve Švýcarsku samozřejmé. Pro tamní obyvatele je zvykem „být připraven“ (jejich byty mají například i jaderné kryty).
V České republice toto nefunguje. Jsou ale situace, kdy je dobré vědět, co dělat a nakupovat, aby nedocházelo k panice.
Při vytváření zásob platí několik jednoduchých pravidel. Kupovat bychom měli trvanlivé potraviny s co nejdelší dobou expirace, které nezvyšují potřebu tekutin v těle. Dobré je zásobit se konzervovaným a sušeným jídlem a vyhýbat se takovému, které má zvýšený obsah soli. Zapomínat bychom neměli ani na speciální dietní potřeby a nějaký silnější alkohol.
Ve chvílích nouze je přirozené se předzásobit, o zásobách ale musíme bedlivě uvažovat, abychom nekupovali zbytečnosti. Podrobný seznam můžeme najít na stránkách www.prepper.cz. Naše redakce nabízí o něco střídmější seznam:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Feb2020/2363055.jpg?72ac
Existují i návody na to, jak by mělo vypadat tzv. evakuační zavazadlo, „které se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo se označí jménem a adresou,“ uvádí Milan Jančálek z Oddělení krizového řízení a informační služby Městské části Prahy 3.
Takové zavazadlo obsahuje zejména:
• základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách,
• dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu,
• předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor,
• osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
• přenosné rádio s rezervními bateriemi,
• toaletní a hygienické potřeby,
• léky, svítilnu,
• náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku
• spací pytel nebo přikrývku,
• kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.
