Peníze na přípravu a prosazování systému sociálního bydlení, péče o postižené či vzdělávání seniorů získá z norských fondů zatím 13 organizací. Každá dostane na svůj projekt k nastavení pravidel a zlepšení situace v Česku 100.000 až 250.000 eur (2,49 až 6,22 milionu korun). Pracovat na něm může tři až čtyři roky. ČTK o tom informovala Markéta Wittichová z Nadace OSF. V programu Active Citizens fund na podporu aktivního občanství je celkem 15 milionů eur (téměř 373 milionů korun).
Program je součástí norských fondů, do nichž přispívají Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Spravuje ho konsorcium, které tvoří vedle Nadace OSF také Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Uskupení vyřizuje i žádosti o peníze. O ně nyní usilovalo 53 organizací. Hodnotící proces měl několik kol. V komisích zasedali zástupci byznysu, státní správy, neziskového sektoru i akademici. Vybrali 13 projektů.
Podporu získala třeba Asociace lesních mateřských škol na změny v předškolním vzdělávání v přírodě, Nadace Partnerství na zvyšování odolnosti krajiny vůči změnám klimatu či Platforma pro sociální bydlení na prosazování řešení bytové nouze. Ke zvýšení mediální a digitální gramotnosti seniorů na venkově chce přispět organizace Elpida. Peníze získají i organizátoři projektů na pomoc dětem s autismem či znevýhodněným školákům.
„Dopady systémových projektů jsou dlouhodobější než u projektů zaměřených na přímou práci. Systémové projekty se totiž zabývají proměnou pravidel fungování společnosti. Míří na příčiny problémů, pracují s jasnými čísly a fakty, mění zákony a zavedenou praxi na úrovni celého státu nebo jedné obce,“ uvedlo konsorcium.
O peníze z programu na podporu aktivního občanství mohou žádat jen neziskové organizace, tedy spolky, ústavy, nadace či nadační fondy, prospěšné společnosti, zařízení církví či sdružení, které fungují minimálně dva roky. Finanční spoluúčast dosahuje deseti procent. Projekty musí skončit do konce dubna 2024.
Norské fondy pro Česko na období od roku 2014 do roku 2021 vyčlenily dohromady 184,5 milionu eur (téměř 4,59 miliardy korun). Peníze směřují do 11 programů a využívají se na podporu výzkumu, ochrany životního prostředí, kultury či menšin a znevýhodněných. Zatím není jasné, jestli ČR bude mít podporu z norských fondů i po roce 2021. Bude záležet na vývoji a posilování české ekonomiky. Dotace získávají chudší státy.
Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Podle odborníků na sociální problematiku ale zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji.
Čtěte také:
Neziskové organizace v Česku: od státu bere nejvíc fotbal
Promiňte, další už vzít nemůžeme. Kam umístit dítě, když mají všechny veřejné školky v okolí plno?
Nadace manželů Kellnerových podpoří české studenty na 36 světových univerzitách
