Než se paní Havlíčková rozvedla, trvalo to téměř tři roky. Během té doby už žila s novým partnerem. Otěhotněla a porodila holčičku. Protože se ale nestihla znovu provdat, podle zákona je ještě 300 dní po rozvodu otcem dítěte její bývalý manžel. "Jméno nemá. Má v rodném listě i v dokladech napsáno nezjištěno," tvrdí Petr Havlíček, biologický otec holčičky.
Manželé Havlíčkovi po několikaměsíčním obíhání úřadů nakonec museli případ dát k soudu. Od toho jim ale prý přišla nečekaná odpověď. "Buď to máme nechat tak být s tím, že až malé bude 18 let, že se sama rozhodne, jak se bude jmenovat," uvedl první variantu pan Havlíček.
Podívejte se v reportáži TV Nova:
Anebo se mají do Olomouce vydat bývalého manžela hledat a přesvědčit ho, ať se otcovství vzdá. Ten má ale trvalý pobyt na úřadě a kde ho hledat, Havlíčkovi nevědí. "Nevíme, jak to bude u zápisu do školky, do školy, jestli ji vůbec vezmou. I když jdeme k lékaři, tak na nás blbě koukají," stěžují si Havlíčkovi.
"Je otázkou, jestli není lepší zkusit něco jako prohlášení o nezvěstnosti tatínka, což se běžně dělá, když tatínci nereagují, nepřebírají si poštu atd.," radí advokátka Daniela Kovářová. Komplikovanost případu překvapila i některé poslance. "Z toho, co známe z toho příběhu, tak se tomu soudu do toho možná moc nechce, protože to není triviální rozhodnutí," vyjádřil se Marek Benda (ODS).
V tuto chvíli by měl rozhodně jednat soud. Ten by měl, pokud není možné dohledat otce, který je zapsaný v matrice, určit opatrovníka a řízení dokončit, aby nezletilé dítě mělo v rodném listě jméno a ne nezjištěno," tvrdí Kateřina Valachová (ČSSD).
Samotné úřady přiznávají, že je proces zdlouhavý. Ročně řeší matriky desítky podobných případů. Ministerstvo vnitra v současnosti eviduje celkem 155 občanů, kteří mají místo křestního jména v rodném listě zapsáno "nezjištěno". Ještě před třemi roky jich bylo dokonce asi o stovku víc. Většinou se jedná o malé děti.
Obvykle se jméno dítěte do matriky zapíše po souhlasném prohlášení rodičů. Když jeden z nich není znám, nebo je zbaven rodičovských práv, zapíše se jméno dítěte podle prohlášení druhého z rodičů.
Ve chvíli, kdy se matrika dozví, to jméno není možné určit, tím, že třeba jeden z rodičů není dohledatelný, nebo jeden z rodičů nesouhlasí s daným jménem, do měsíce musí informovat soud.
Jméno dítěte je nezjištěným také v případech, kdy není znám ani jeden z rodičů, případně rodiče vyberou takové jméno, které do matriky nelze zapsat. Ve všech těchto případech je pak rozhodnutí o jménu dítěte na soudu.
Člověk s nezjištěným jménem může doklady dostat - ať už občanský průkaz nebo cestovní pas. Samozřejmě je tam uvedeno "nezjištěno" s tím, že žadatel je informován o tom, že soud již v brzké době rozhodne. Vystavení občanského průkazu nebo cestovního pasu na jméno "nezjištěno" ale může vést k případným problémům při prokazování totožnosti.
"V případě kontroly a to zejména v zahraničí by rodiče mohli očekávat nemalé problémy," varuje advokát Jan Černý. Nepříjemnosti mohou nastat i u dětí cizinců žijících v Česku, které pak mohou mít problém získat například oprávnění k pobytu nebo doklady, se kterými by mohly zemi opustit.
