Západní sousedé Československa vstupují do nové éry. Je 9. listopad 1989 a v Německu se po 40 letech bortí berlínská zeď. Němci oslavují konec nesvobody.
"Pád Berlínské zdi byl vnímán velmi výrazně, jeden z pocitů, kromě radosti, byl, že jsme nějak pozadu, měli bychom přidat," vzpomíná poslanec Marek Benda.
"Pohraničáři NDR stáli ještě na té zdi a pod nimi to začali lidi bořit. Měli příkaz nezasahovat, ale byli dezorientování, nevěděli, co mají dělat," popisuje fotograf Jan Šibík.
K pádu Berlínské zdi podle některých odborníků paradoxně přispěla československá vláda. Ta na Německou demokratickou republiku údajně tlačila, aby vyřešila krizi na německé ambasádě v Praze, přes kterou se už od jara snažili dostat na Západ východní Němci.
Náznaky, že se komunistický režim začíná bortit, ale byly stále patrnější i v Praze. "V Praze se uskutečnilo nepovolené protestní shromáždění před budovou ministerstva vnitra a životního prostředí," psalo se v dobové zprávě StB.
Lidé požadovali propuštění politických vězňů. 20 protestujících skončilo v poutech.
Petice Několik vět měla k tomuto dni už 40 tisíc podpisů. Za tři dny mělo v Římě proběhnout svatořečení Anežky České, za účasti režimu nepohodlného Františka kardinála Tomáška. Na pouť se tam chystaly tisíce věřících. Historická událost měla silný symbolický význam.
Podívejte se na reportáž TV Nova, jak oslavy probíhaly:
