Českým biatlonistům už začala zima. A poměrně tuhá. V úterý přicestovali do norského Sjusjøenu, kde rtuť teploměru klesá až deset stupňů pod nulu. „Když jsme sem jeli z letiště vlakem, tak jsme koukali na předpověď počasí. Myslím, že se nikdo z nás do té zimy netěšil,“ usmívá se Adam Václavík v teple maličkého pokoje, kde si málem přivodil zranění. Ale o tom později.
Zpátky k počasí. „Chvilku trvá, než se na to tělo adaptuje. Ale nakonec to bylo lepší, než jsem čekal,“ uznává Václavík. Podobné pocity má Markéta Davidová. Že by se na první sníh vyloženě těšila, to se říct nedá. „Ještě bych to odložila,“ směje se a pokračuje. „Ale docela to jde. Mrazy nejsou tak hrozné, ale kdyby bylo tepleji, tak bych se nezlobila.“
Většina týmu ve Sjusjøenu, lyžařském resortu ležícím 20 kilometrů severovýchodně od Lillehammeru, ještě nebyla. Davidová s Václavíkem tu ale na začátku sezóny 2017/2018 závodili v IBU Cupu. „Tehdy tu bylo ještě víc upravených tratí, ale i teď je to naprosto dostačující. Lyžování je super,“ říká Davidová. Ve Sjusjøenu se líbí i Václavíkovi. „Kolem střediska nic moc není, ale mají tady perfektně připravené tratě s poměrně náročným profilem.“
Jen umělé osvětlení má menší rezervy
Po příjezdu českého týmu bylo upraveno kolem 3,5 kilometru tratí, teď už je to přes 5 kilometrů. Místní rozvezli sníh z depa, díky mrazům navíc neustále jedou sněžná děla. Zatím se ani nenaplňují obavy z přílišné obsazenosti areálu, byť tu trénuje spousta týmů. „Teď tu přijely kamiony norského a francouzského týmu. Jsou tu taky Italové, Ukrajinci, Bulhaři, Řekové nebo dálkoví běžci,“ dává asistent trenéra žen Jiří Holubec dohromady, koho už na tratích a na střelnici viděl. Víkendové testovací závody tak budou mít kvalitní obsazení aneb „bude to hustý,“ jak říká Holubec.
Týmy se na střelnici střídají ve třech blocích. Češi obvykle střílí v tom prvním od 8 do 10 hodin
Zatímco trenéři ženského týmu budou mít pro závody k dispozici kompletní šestici, tak mužští trenéři počítají ztráty. I když je vhodnější použít jednotné číslo, v Norsku totiž chybí trenér mužů Zdeněk Vítek. „Když jsme byli v Oberhofu, byl nějaký přejetý. Teď je doma na antibiotikách a čekáme, kdy dorazí,“ vysvětluje Vítkovu absenci jeho asistent Aleš Ligaun.
Ten krátce pohovořil i o zdravotním stavu sportovců. „Bimbo také zůstal doma, ale už je na tom líp. Začal se rozhýbávat a měl by za námi dojet.“ Další členové reprezentace v Sjusjøenu neschází, i když jeden nemůže trénovat naplno. „Křupas má kvůli antibiotikům pohodovější režim. Lékaři mu dovolili pohyb, takže má omezené tréninkové dávky. Ty zatím zvládá v pohodě,“ těší Ligauna.
Pohádkové prostředí ve Sjusjøenu by mohlo mít léčivé účinky
Ve Sjusjøenu vyrostla nová hala i s posilovnou, čehož Češi ve čtvrtek využili a zahráli si florbal. Jako první se utkaly ženy posílené o trenéry. „Bylo nás 9, takže jsme hráli 5 proti 4 a když někdo prohrával, tak se to otočilo. Já jsem byl na straně poražených,“ přiznal Jiří Holubec. A kterou biatlonistku děrovaný míček poslouchá nejvíc? „Je to v našem podání taková holomajzna. Třeba Lídě jde fotbal i florbal. Každý se snažil, ale hlavně šlo o to, aby se nikdo nezranil.“
Jak dopadl zápas mužů? „Skončilo to 4:4, takže nikdo nemá deprese,“ referuje o výsledku Aleš Ligaun. Adam Václavík ale s remízou spokojený není. „Vedli jsme s Ondrou, Bouškem a Kubou asi 4:1, ale trochu jsme usnuli na vavřínech. Každopádně mě to bavilo. Bylo to příjemné zpestření oproti klasickému tréninku.“ Václavíkův výkon vyzdvihl i trenér Ligaun. „Klukům obecně ty hry jdou. Na florbalovou ligu to nebude, ale dávají do toho srdíčko.“
Sportovní stránku jsme probrali, pojďme na ubytování. „Máme pronajaté tři chatky, kde jsou vždycky společenská místnost a pokoje. My trenéři máme takovou menší a pak jsou holky a kluci zvlášť. U kluků se zároveň vaří,“ připomíná Jiří Holubec, že si český tým vzal na sever vlastního kuchaře. O něm bude ještě řeč.
Michal Šlesingr dával na sociální sítě fotku miniaturního pokoje s patrovou postelí, který bude dva týdny obývat spolu s Adamem Václavíkem. „Spím samozřejmě nahoře. Jak je Boušek starý, tak by nahoru už nevylezl,“ dobírá si Václavík svého zkušenějšího parťáka. Ale karma mu to vrátila. „Strop je nízko a jak mi dneska zvonil budík a chtěl jsem ho vypnout, tak jsem se praštil do hlavy.“
Markéta Davidová s Evou Kristejn Puskarčíkovou na pokoji patrovku nemají. „Jen zkosenou střechu, což je trochu na useknutí palců u nohou. Ale my jsme spoko. Je to klasické norské ubytování. Nikdy jsme na severu nebydleli o moc líp, vždycky jsou tu malé kamrlíky.“
„Všichni se vyspí, těch 14 dní se dá přežít. Vyvažují to skvělé podmínky na trati a na střelnici,“ uzavírá téma ubytování Aleš Ligaun.
Chatky ve Sjusjøenu mají něco do sebe
Zbývá probrat jídlo. S českým týmem do Norska odcestoval Jaroslav Jíra, šéfkuchař liberecké restaurace Black Horse. Na soustředění s biatlonisty je poprvé a zřejmě ne naposled.
„To, co Jarda předvádí, je neskutečné. Vaří jako v luxusní restauraci,“ rozzáří se Adamu Václavíkovi při otázce na jídlo oči. „Máme samé dobroty,“ souhlasí Jiří Holubec. „Třeba včera jsme měli na večeři skvělou panenku.“
„Úplně luxusní,“ hodnotí stravu Markéta Davidová. „Dneska jsem si zrovna říkala, čím jsme si to zasloužili. Měli jsme kozí sýr ve filo těstě s cibulovou marmeládou a salátem. Bylo to strašně dobré.“
Na závěr ještě hodnocení Adama „Pohlreicha“ Václavíka. „Maso má fantastické. Přílohy dělá ze zdravých surovin, třeba z pohanky nebo krup, ale umí je perfektně dochutit. Klobouk dolů.“
Jak říká staré sportovní přísloví: S dobrým jídlem roste chuť do tréninku.
Karel Halberštádt
Foto: Aleš Ligaun
Včera jsme dorazili do norského Sjusjøenu a toto bude náš společný prostor k žití s @adam_vaclavik. Doufám, že se tady nezabijeme, napadlo nás uspořádat tady párty. Takhle nějak si představuji předělaný Škoda Roomster na obytňák! 