"Galileo je evropský vesmírný program a jeho příběh je úspěchem. Česko a Praha mají obrovské štěstí, že tu agentura sídlí. To nejdůležitější totiž je, že má ty nejlepší vyhlídky," uvedla eurokomisařka pro vnitřní trh a podnikání Elžbieta Bieňkowská.
Agentura by se v budoucnosti mohla rozšířit o pracovníky se zaměřením na kosmické programy Evropské unie.
Evropská agentura pro navigační systém byla v Praze otevřená v roce 2012. Zájem o její sídlo mělo tehdy také Nizozemsko. Získalo ale pouze čtyři hlasy, Praha 22.
Galileo je údajně nejpřesnější navigační systém při určování polohy na světě. První testovací družice byla vyslána do vesmíru právě před patnácti lety raketou Sojuz. Dnes má systém na oběžné dráze 30 satelitů.
"Galileo bude v úplném provozu v roce 2020. Aktuálně máme jednu miliardu uživatelů a číslo poroste, až bude kompletně fungovat," řekla mluvčí GSA Galileo Marie Menardová.
Evropský Galileo má konkurovat americkému systému GPS nebo ruskému GLONASS. "Já bych řekl, že ty systémy vedle sebe fungují a navzájem se doplňují. Principiálně rozdíly nejsou. Výhodou je, že je to evropský systém," myslí si Václav Navrátil z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Provozovatel Galilea je aktuálně jednou z nejlépe hodnocených agentur v EU. Její přestěhování z Bruselu je považováno za politický úspěch české diplomacie. "Řekl bych, že to je velký úspěch. Pozemní struktury jsou rozesety po celé Evropě a je dobře, že ten mozek, ta agentura, která to řídí, sídlí v Praze," dodal Navrátil.
Systém zajišťuje také pátrací a záchrannou službu, která lokalizuje osobu vybavenou nouzovým systémem na moři nebo v horách za méně než 10 minut. Přesnost lokalizace se navíc zlepšila z 10 kilometrů na dva.
"Galileo se využívá ve spoustě aplikací. Je třeba využíván v dopravě - pro silnice, železnice, letadla a také pro zemědělství, průzkumy, mapování nebo letectví," dodala Menardová.
Galileo ale i čelí kritice. Zhruba před měsícem postihl systém výpadek - údajně kvůli poruše na komunikačních sítích.
"Galileo je celkem složitě řízeno. Některé operace z jednoho centra do druhého a byla závada na vzájemné komunikaci," popsal František Vejražka z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Někteří kritici označují Galileo za zbytečný. Kromě přesnějšího zaměřování prý totiž nenabízí žádné další výhody.
