Žák přijde do školy, učitel zjistí, že danou látku zvládá, a řekne mu, co má dělat dál, s tím, že kdyby něco potřeboval, může za ním přijít. Když dobře pracuje a učí se, není potřeba, aby u něj učitel stál. Svou pozornost zaměří na jiného žáka, který hůř chápe, a je potřeba, aby mu něco vysvětlil. Tak vypadá modelový příklad individuálního přístupu v rámci inkluze.
