V Česku umírá 1206 obyvatel na každých sto tisíc - informoval o tom projekt Evropa v datech s odkazem na Eurostat. Přestože se úmrtnost od 90. let snížila, v mezinárodním srovnání jsou Češi stále nadprůměrní.
Zdaleka nejčastějšími příčinami smrti v Evropě jsou nemoci oběhové soustavy související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Ischemické srdeční choroby, mezi které patří například infarkt, jsou největším strašákem - nejvíc lidí kosí v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a v sousedním Slovensku. Česko sice není na prvních příčkách, přesto je počet úmrtí výrazně nadprůměrný.
Druhou nejčastější příčinou smrti Evropanů je rakovina. Nejhůř jsou na tom obyvatelé Maďarska, Chorvatska, Slovenska a Slovinska. I v tomto případě jsou Češi nad unijním průměrem. Vyčnívají především v rakovině slinivky břišní a zhoubných nádorech ledvin, v obou případech jsou na smutném druhém místě mezi 28 státy Evropské unie.
Sousední Slováci jsou na tom ještě o něco hůř. Na zhoubné nádory rtu, dutiny ústní a hltanu jich z celé EU umírá nejvíc. Druhé místo jim náleží za zhoubné nádory mízní, krvetvorné a také rakovinu dělohy.
Celkově Evropany z jednotlivých zhroubných nádorů nejvíc zabíjí rakovina plic. Druhým největším zabijákem je rakovina tlustého střeva a konečníku. I v těchto případech je Česko nadprůměrné.
Tím, jak populace v Evropě stárne, zhoubných nádorů přibývá. "Řeknu úplně s jistotou, že kdybychom žili všichni třeba do 120 let, tak budeme víc a víc umírat na nádory," tvrdí onkolog Jan Žaloudík. Není ale všechno tak černé, například výskyt rakoviny prsu v Česku narůstá, ovšem klesá úmrtnost na tuto nemoc. U rakoviny žaludku to kleslo za dvacet let dokonce skoro o 40 procent.
V srdečních chorobách a rakovině si Češi sice nevedou příliš dobře, neplatí to však o řadě jiných nemocí. Například úmrtnost v těhotenství, během porodu a v šestinedělí je v Česku čtvrtá nejnižší, to samé platí pro žloutenku. A úplně nejméně ze všech zemí Unie se v ČR umíra na vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality.
