Ani ve snu by mě nenapadlo, že se jednou octnu ve společné názorové množině po boku vážených pánů Kalouska, Fialy, Pospíšila, Farského, Bělobrádka, Výborného usw., či domácích ´inostranců´ Rakušana, Němcové i Udženijaové (cizí ženská jména máme přechylovat, jak nás nabádají znalci češtiny z České televize), natož ve společnosti té proradné prolhané lišky zrzavé z pražských náměstí a plání.
