 |
| PhDr. Josef Skála, CSc. |
Josef Skála14.6.2019 ParlamentníListy
Volební výsledky komunistů nejsou z nejlepších a o tom, kdo za to může, se vedou spory. Jeden takový probíhá mezi předsedou Vojtěchem Filipem a bývalým místopředsedou Josefem Skálou. Filip bývalého místopředsedu obvinil, že se kloní k „fašizující pravici“ a jeho výsledky ve volbách jsou tristní. A nyní od jeho soka přišla tvrdá odpověď: „V. Filip drží rekord ve dvou disciplínách. Jak skončit v každých volbách hůř, než jeho předchůdce i on sám v těch předchozích. A jak se z těch debaklů vylhat na cizí konto.“
Vojtěch Filip reagoval na konci května na Skálův rozhovor pro web Sputnik. „Mnoho lidí, buď malověrných, nebo těch, kteří za mrzký peníz jsou schopni zradit nejen myšlenku, ale i své přátele, odešli v minulosti z komunistické strany. Možná na chvilku byli na výsluní a převzali svůj jidášský groš, ale pak přestali kohokoli zajímat, protože nic, nejen pro společnost, ale ani pro komunistickou stranu, neudělali. Komunistická strana ale zůstala a dál pracovala a pracuje pro ty nejpotřebnější. Rozhovor pana J. Skály je pro mě mlácení prázdné slámy, které by mělo jen jemu a několika členům jeho tzv. ‚frakce‘ asi přinést výhody dílčích funkcí (trafiky) od antikomunistů,“ obviňuje bývalého místopředsedu. A dodal, že Skálovy výsledky ve volbách byly žalostné.
A Josef Skála nyní zareagoval: „Férové řešení jsem autorovi nabídl hned nato. Rád bych je připomenul: ‚Pokud V. Filip své urážky dokáže, odejdu z aktivní politiky. Pokud to nedokáže, a ztrapní se tak jako přízemní lhář, složí všechny politické funkce on.‘
***
***
***
A ohrazuje se i proti narážkám na příklon k fašizující pravici: „Fašismu nelze ustoupit ani o píď. Randál proti fašounům, vycucaným z palce, však klame tělem. Ministruje právě pražské kavárně. A tím, ať už to tuší nebo ne, i jejím cizím principálům. Silám, s nimiž přichází všechna velká nebezpečí dneška. Kdo tu hecuje ke konfrontaci s jadernou velmocí? Haraší zbraněmi na ruských hranicích? Nutí nám masochistické ‚sankce‘? Fabrikuje ‚obrazy nepřítele‘? Vede války za ‚změnu režimu‘? Povolává do nich i české vojáky? Uvádí do chodu stěhování národů, ohrožující i Evropu? Tahá za nitky zločinného spolčení, exportující chaos a teror? A pak celé to dílo zkázy zkouší ‚rozepsat‘ i českému podhradí? Kdo drží ochrannou ruku nad nácky na Ukrajině, v Pobaltí či Kosovu? Nad verbeží, ostouzející památku hrdinů, kteří nacismu zlomili vaz? To vše padá na hrb ‚atlantických elit‘, rozvalených pod monstrancemi demokracie a lidských práv. Pod nimi panáčkují i české ‚demokratické‘ partaje, ponížené roztleskávačky všech ničemností.“
„A co ti, které má za ‚fašizující pravici‘ jen prodejná ‚kavárna‘, V. Filip a hrstka jeho práčat? Kdo z oněch ‚fašounů‘ straní byť jedinému z těch darebáctví? Nikdo, a žádnému. Chce to snad V. Filip popřít? A zesměšnit nás tím nadoraz? Hodlá snad prohlásit za znak ‚fašizující pravice‘ odpor proti ‚sankcím‘, zvlčilé rusofobii a válečným magorům? Jen proto, aby se smělo tlachat i naším jménem, že ‚sankce‘ jsou ‚neúčinné‘? Přáli bychom si je ještě ‚účinnější‘? Proč to hrobové mlčení i nad průlomy typu prohlášení SPD, že NATO je útočným, a ne obranným paktem? Aby se na kamery mohlo kličkovat i naším jménem, že ten pakt není sice ideální, zatím však ‚nemá alternativu‘? Protože ‚imperiální zájmy má přece i Rusko‘, jak televizním ‚výrobcům souhlasu‘ snaživě přitakává i jejich vlasatý miláček ‚zleva‘ (Jiří Dolejš)? Co je naším úkolem, otevře-li otázku německých reparací i Tomio Okamura? Hodit mrtvého brouka? Jen proto, abychom nedej bože neupadli do podezření, že účet za fašistické zločiny nastolujeme – po boku ‚zfašizované pravice‘? Nebo i tuhle novou šanci čapnout za pačesy? A razit ji razantněji než kdokoli jiný? Co třeba vstupem do tahanice dvou ministryň, kde vzít dvě miliardy, chybějící na sociální služby? Německo nám těch miliard dluží desítky tisíc.“
„Pro výzvu Tomia Okamury, aby se vláda ve sporu s EU řídila národním zájmem, hlasovali minulý týden i komunističtí poslanci. Nacionalismus jim vyčte jen IQ tykve. Ideový přechod k fašizující pravici – leda mentální invalida. Dvojí metr je chatrnou berlí. Doznává důkazní nouzi. A většinou i nekalé úmysly. Mně se ta manýra hnusí. Ve štábu SPD jsem jaktěživ nebyl. Ani při vyhlášení výsledků voleb, ani kdykoli jindy. Z ostudy burnus má i lež, nasazená místo té, co se už stihla ztrapnit. Snímek z mé účasti na ‚jiné akce SPD‘ je ze setkání s posluchači jednoho z nezávislých rozhlasů. Koho tam pozvali, bylo jen a jen na jeho pořadatelích. Nám, vystupujícím na jeho vlnách, to dopředu neřekli. Ten rozhlas už přenášel nejednou živě i akce organizované KSČM. Gratis a velice obětavě. Nic, co by zavánělo fašismem, nezaznělo ani na zmíněném setkání s posluchači. Bouřlivým potleskem odměnili i slova Lenky Procházkové. Troufne si kdokoli nařknout z hnědnutí i ženu její kuráže a charakteru? Pavlačovým drbem je i verze, že hodlám dělat prachy coby asistent Ivana Davida v sídlech EP. Až ze dna žumpy vyhřezla ještě chytlavější verze. Je o velkém balíku, co jsem od zfašizované pravice dostal jednorázově. Za rozvrácení KSČM, jak jinak. Žumpa přitahuje jen koprofilní hmyz. Nám, lidem, se nad ní zvedá kufr,“ říká Josef Skála.
