Genom je soubor veškeré genetické informace organismu, je to naše „kniha života“. Není však neměnný. Je to inherentně nestabilní systém, který citlivě reaguje na změny vnějšího i vnitřního prostředí. Musí vyvažovat relativní stabilitu reprezentovanou konzervativními geny, důležitou pro fungování organismů, s rychle se měnícími, dynamickými entitami, které jsou důležité pro adaptaci a evoluci.
Antarktida je nehostinný kontinent. Život tam musí překonávat nepředstavitelné překážky, což mu propůjčuje mimořádné schopnosti. Mikrobiologové, zkoumající tamní bakterie, předpokládají, že tyto organismy mohou ukrývat řešení pro tichou pandemii 21. století, jejíž plné propuknutí by mělo mnohem závažnější důsledky, než nedávná pandemie koronaviru SARS-CoV-2.
Zmrzlá půda, známá jako permafrost, není kompaktní blok ledu, ale složitá směs minerálních částic, organické hmoty, ledových krystalů a kapalné vody, ukrytých v mikroskopických pórech. Během zamrzání voda v porézním prostředí vytváří tenké vodní filmy na povrchu zrn; tyto filmy často zůstávají kapalné i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. A právě na takové detaily jsme se zaměřili v našem výzkumu.
Polární oblasti zaujímají přibližně šestinu zemského povrchu, přesto ovlivňují prostřednictvím ledového pokryvu, oceánu a klimatického systému přírodní prostředí celé planety. Povrch ledu odráží převážnou část dopadajícího slunečního záření, a zvyšuje tak hodnotu planetárního albeda. Ledový pokryv má mnoho podob s rozdílnou klimatickou citlivostí, všechny jsou však vystaveny dopadům klimatické změny, která může zrcadlo Země postupně zničit.
Arktida není liduprázdnou pustinou, dostupnou jen smělým badatelům, schopným bojovat s nepřízní živlů včetně grantových agentur. Taková romantická představa by byla pomýlená, protože příslušníci lidského druhu ji obývali již před 40 tisíci lety a dnes jich jsou za polárním kruhem doma zhruba čtyři miliony.
Je to živé, je to jednobuněčné, je to eukaryotické. Co je to? Správných odpovědí jsou miliony a většinu z nich stále neznáme. Tyto organismy unikají naší pozornosti, při jejich popisu si zpravidla vystačíme se slovy „prvoci“ a „řasy“. Do jednoho pytle tak házíme obrovské množství různorodých organismů souhrnně označovaných jako „protista“.1 Jejich rozmanitostí a evoluční minulostí se zabývá kanadský evoluční biolog Patrick J. Keeling.