Periferní část sluchové soustavy zahrnuje boltec, zevní zvukovod oddělený bubínkem (modrá barva) od středoušní dutiny a v ní uložené tři sluchové kůstky (zelená), které se napojují na hlemýžď ve vnitřním uchu (hnědá). Sluchový nerv (červená) představuje začátek vzestupné centrální sluchové dráhy. Ta je tvořena řetězcem vzájemně propojených shluků neuronů (jader), přenášejícím signály od hlemýždě do sluchové kůry. Pro přehlednost je znázorněna pouze část vedoucí od jednoho ucha do protilehlé mozkové hemisféry. Читать дальше...
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně dobýt severní pól. Objevila však nové souostroví – zemi Františka Josefa. Objevitelem nejsevernější skupiny ostrovů na východní polokouli byl teplický rodák Julius Payer.
Periferie mají zvláštní kouzlo. Kromě toho ale mohou být i zajímavým předmětem vědeckého zkoumání, neboť umožňují nahlédnout zdánlivě známé procesy z nečekaných úhlů a v nových souvislostech. Můžeme periferie a jejich vliv na lidské společnosti hledat i v hlubokém pravěku? Archeologický výzkum neolitického osídlení v jižních Čechách ukazuje, že do značné míry ano.
Sondy Voyager 1 a 2 se vydaly na cestu ke vzdáleným planetám Sluneční soustavy v roce 1977. Poté, co během osmdesátých let minulého století dokončily úspěšnou misi u plynných a ledových obrů, zamířily vstříc mezihvězdnému prostoru.
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se vyvíjely jejich symbiotické vztahy se střevními či vnitrobuněčnými mikroorganismy nebo jakými změnami procházelo chování termitích společenstev či jejich sociální organizace.
Na Liberecku a Jablonecku započal začátkem listopadu 2024 cílený intenzivní odlov divočáků za asistence policejních odstřelovačů. Dosavadní úlovek prasat místními myslivci nebyl podle státních orgánů dostatečný a hrozilo šíření afrického moru prasat. Na hodnocení celé situace je dosud brzy, neboť nejsou známy všechny okolnosti. Při této příležitosti ale neuškodí připomenout konkrétní historickou situaci z doby před více než 250 lety. Vměšování státu do výkonu práva myslivosti ve věci prasete divokého totiž není rozhodně nová záležitost.
Příroda nás obdařila schopností přežít v nepříznivých podmínkách. Neseme varianty genů, které nám umožňují snížit v době hladovění svůj metabolismus a ukládat tuky. Negativní energetická bilance vyvolává komplexní hormonální a neurologickou reakci. To vše znamená, že náš organismus je vysoce energeticky účinný. A to nám v moderní době působí potíže.
Stárnoucí dělníci termitů druhu Neocapritermes taracua brání svou kolonii doslova do roztrhání těla. Používají k tomu nálože specifického enzymu, který nosí v kapsách na zádech. Trojrozměrná struktura tohoto proteinu odhaluje mechanismy, které zajišťují, že enzym zůstává stabilní a aktivní i v pevném stavu po celou dobu života termita v prostředí tropického deštného lesa.
Obrovská exploze cukrovaru v Port Wentworth v Georgii. Osm pracovníků zemřelo na místě, šest dalších podlehlo svým zraněním a třicet šest pracovníků utrpělo vážné popáleniny včetně zranění s trvalými následky. Exploze a následné požáry zničily sila, úseky balení a distribuci produktu a poškodily výrobní část cukrovaru (pro představu následků viz obr. 1). Byla to jedna z nejtragičtějších mimořádných událostí spojených s výbuchem prachu ve Spojených státech.
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.